Pekelná slepice z období křídy: Vědci objevili prvního známého dinosaura, který se živil ovocem

V období křídy obývali Zemi mohutní býložravci i nenasytní masožraví dinosauři. Vedle nich se však vyvíjely také druhy s mnohem neobvyklejším jídelníčkem – například dinosauři živící se plody kvetoucích rostlin. Prvního takového zástupce nedávno objevili paleontologové pod vedením Gregoryho Funstona z univerzity ve Stony Brooku v americkém státě New York.

Plodožravý oviraptor

Nově objevený dinosaurus dostal jméno Infernogallus jamesi. Šlo o drobného zástupce skupiny oviraptorosaurů, velkého asi jako krocan a vážícího přibližně 12 kilogramů, který měl žvýkací svaly uzpůsobené k rozmělňování měkké potravy.

Vědci jeho žvýkací svalstvo analyzovali a dospěli k závěru, že mělo unikátní uspořádání, které dnes známe pouze u papoušků živících se ovocem. Podrobnosti popisuje odborný časopis Nature Communications.

„Věděli jsme, že se dinosauři během křídového období vyvinuli do mnoha různých ekologických rolí, ale nečekali jsme, že objevíme dinosaury živící se ovocem,“ říká Funston. „Více než 100 let jsme netušili, jak vypadaly lebky těchto konkrétních dinosaurů. Teď víme, že byly ještě podivnější, než jsme si dokázali představit.“

Fosilie infernogala zahrnují téměř kompletní a zachovanou lebku a část kostry, které jsou v současnosti vystaveny v Královském ontarijském muzeu. Nálezy pocházejí z geologického souvrství Hell Creek v USA, které se rozkládá na území Montany, Severní Dakoty, Jižní Dakoty a Wyomingu. Infernogalus tam žil společně s tyranosaury a triceratopsy. Pozoruhodné přitom je, že infernogalus a jeho příbuzní pocházeli z masožravé větve evolučního stromu dinosaurů.

Lebka, která umožňovala žvýkat

Zvláštní způsob přijímání potravy se odrážel především ve stavbě patrových kostí, které tvoří horní část ústní dutiny. Vědci lebku rekonstruovali pomocí počítačové tomografie a zjistili, že tyto kosti byly prohnuté směrem dolů. Díky tomu měly některé svaly orientaci zepředu dozadu, nikoli shora dolů.

Dinosaurus tak mohl při žvýkání posouvat zobák dopředu a dozadu, podobně jako člověk. To se výrazně lišilo od pevného, převážně vertikálního skusu tyranosaura a dalších dinosaurů.

Takové uspořádání svalů je v živočišné říši neobvyklé. Vyskytuje se například u savců, včetně člověka, kteří dokážou složitě žvýkat, a také u některých ptáků specializovaných na konzumaci ovoce. Podle vědců se podobné přizpůsobení u těchto živočichů vyvinulo ze stejného důvodu: umožňuje zpracovávat měkkou potravu, například ovoce, přímo v ústech, nikoli až v trávicím traktu.

Objev infernogalla naznačuje, že dinosauři mohli sehrávat významnou roli také při šíření kvetoucích rostlin. Podobnou službu dnes prokazují rostlinám například ptáci, plazi a drobní savci, kteří roznášejí jejich semena. V období křídy přitom kvetoucí rostliny postupně získávaly převahu nad rostlinami rozmnožujícími se pomocí šišek. Jejich tehdejší rozmanitost dokládají mimo jiné nálezy zkamenělých plodů.