Dávný krokodýl s poškozeným čenichem: Nový druh gaviála z Egypta spojuje nečekaná podobnost s Velkou sfingou

Gaviálové s dlouhými, úzkými čelistmi dnes patří k nejvzácnějším krokodýlům na světě. Zatímco v minulosti obývali téměř celý svět a dařilo se jim i v pobřežních mořích, současné druhy přežívají už jen v omezených oblastech jižní a jihovýchodní Asie. Jejich někdejší rozmanitost však připomínají fosilie, které paleontologové nacházejí i na nečekaných místech. Jedním z nich je Egypt, kde před 45 miliony let žil dosud neznámý druh. A jeho příběh má překvapivou spojitost s Velkou sfingou v Gíze.

Ztracený druh z egyptských hornin

Fosilie gaviála objevili paleontologové v Egyptě už přibližně před sto lety. Pocházejí ze souvrství Mokattam v severní části země, jehož horniny vznikly asi před 45 miliony let. Ze stejného typu vápence, který je s touto oblastí spojený, je postavena také slavná Velká sfinga v Gíze.

Mezi nálezy nechyběla téměř kompletní lebka. Vědci je původně připsali rodu Tomistoma, protože se některými znaky podobaly dnešní tomistomě úzkohlavé (Tomistoma schlegelii), známé také jako gaviál sundský. Novější výzkum ale ukázal, že jejich příběh je mnohem zajímavější.

Mezinárodní tým paleontologů využil moderní metody včetně počítačové tomografie (CT), která umožňuje zkoumat vnitřní stavbu fosilií bez rizika jejich poškození. Podrobnější analýza odhalila, že egyptské pozůstatky nepatří žádnému dosud známému druhu. Vědci tak mohli popsat nového zástupce dávných gaviálů, kterého pojmenovali Herugavialis cairensis. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Royal Society Open Science.

Krokodýl pojmenovaný po egyptském bohu

Na novém jménu se podílela i nápadná podobnost mezi fosilií a jednou z nejslavnějších egyptských památek. Lebce totiž chybí špička čenichu – stejně jako Velké sfinze, jejíž poškozená tvář je po staletí předmětem zájmu historiků i archeologů.

Paul Burke ze Švédského přírodovědného muzea ve Stockholmu a jeho kolegové tak získali příležitost dát novému druhu jméno, které odkazuje na jeho egyptský původ. Jak vysvětluje Philip Mannion z University College London, inspirací se jim stal bůh Hor, jenž měl podle badatelů úzkou spojitost s ikonickým monumentem. Výsledkem je název Herugavialis, který odkazuje na egyptské božstvo i na příslušnost k dávným gaviálům.

Zmizelý krokodýlí ráj

Nově popsaný druh nebyl jediným gaviálem, který tehdy v oblasti dnešního Egypta žil. Před 45 miliony let pokrývala značnou část regionu mělká moře a jejich prostředí poskytovalo útočiště nejméně třem druhům gaviálů. Severní Afrika tak byla součástí mnohem rozsáhlejšího světa, v němž se těmto krokodýlům dařilo daleko od oblastí, kde přežívají dnes.

Podle Paula Burkeho se ve Středomoří během značné části posledních 50 milionů let vyskytovala pestrá škála krokodýlů včetně gaviálů. Jejich rozmanitost se v průběhu času měnila a výkyvy zřejmě souvisely také se změnami globální teploty a hladiny moří. Definitivní konec zdejší éry krokodýlů přišel přibližně před šesti miliony let, kdy Středomoří v důsledku přerušení spojení s Atlantským oceánem výrazně vyschlo. Krokodýli, kteří potřebovali vhodné vodní prostředí, z této části světa zmizeli.

Dnešní gaviálové tak představují jen nepatrný zbytek kdysi mnohem rozšířenější skupiny. Fosilie Herugavialis cairensis připomíná dobu, kdy se jejich dlouhé čelisti proháněly také vodami pravěkého Egypta – a kdy krajina kolem budoucí Velké sfingy vypadala úplně jinak než dnes.