Objev v depozitáři muzea odhalil dávný střet dvou mořských plazů. Elegantního ichtyosaura rozerval obří pliosaurus
Fosilie z dávného oceánu zachytila okamžik brutálního útoku, při němž se ichtyosaurus stal kořistí mohutného pliosaura.
Před 160 miliony let skončil jeden nešťastný ichtyosaurus jako kořist obřího pliosaura. Důkaz o tomto útoku se uchoval v páteři nebohé oběti. (ilustrace: ChatGPT, PDM 1.0)
Asi před 160 miliony let, na sklonku období jury, vládli pozemským mořím velcí mořští plazi. Patřili k nim i ichtyosauři s tělem dnešních delfínů rozmanitých velikostí. Jeden z nich, rychlý lovec, který se živil převážně hlavonožci, plaval v moři poblíž dnešního Peterborough ve Velké Británii.
Štěstí mu ale nepřálo. Najednou se na něj vrhl další, ještě mohutnější mořský plaz, tentokrát pliosaurus s asi 13centimetrovými zuby, a během prudkého útoku se do ichtyosaura zakousl takovou silou, že se mu ulomila špička zubu a uvízla přímo uprostřed obratle ichtyosaura. Roztrhané tělo nešťastného plaza kleslo na mořské dno, kde predátor dokončil hostinu.
Problematická fosilie ve sbírce mořských plazů
Paleontolog Caleb Gordon z Yaleovy univerzity a jeho kolegové rekonstruují tento dramatický výjev života v dávném oceánu. Uchoval se totiž dodnes v podobě druhohorní fosilie, která dlouhá léta ležela mezi problematickými a obtížně zařaditelnými exempláři ve sbírce mořských plazů Peabodyho muzea Yaleovy univerzity. Jejich výzkum zveřejnil odborný časopis Bulletin of the Peabody Museum of Natural History.
Obratel ichtyosaura se zaraženou špičkou zubu pliosaura. (foto: Phys.org/Yale University, CC BY-SA 4.0)
Obratel ichtyosaura se zaklíněným zubem nepředstavuje jen dramatickou scénu násilí. Jde o velice vzácný doklad ekologické interakce mezi pravěkými živočichy, v tomto případě v oceánu. Vědci se přiklánějí k hypotéze, že šlo o aktivní lov, i když nelze zcela vyloučit možnost, že pliosaurus nakrmil na mršině.
„Zřejmě to byl pro oba živočichy chaotický a velmi násilný okamžik,“ domnívá se Gordon. „Na kořist zde působily obrovské síly. Ten gigantický zub v čelisti gigantického predátora pronikl nejslabší a nejkřehčí částí obratle, přímo jeho středem, s takovou razancí, že se jeho špička ulomila.“ Mohlo by jít o první přímý důkaz, že pliosauři lovili ichtyosaury.