V Číně objevili nejstarší známý jantar na světě. Ukazuje svět, jaký byl ve středním devonu před 385 miliony let

Když se řekne stromová pryskyřice, většina lidí si představí sytě žlutou vonnou hmotu, která brání stromy proti hmyzu. Lepkavá pryskyřice zaceluje poranění po nenasytných kusadlech a zároveň odrazuje další útočníky. Nedávný objev ale naznačuje, že se pryskyřice původně objevily v úplně jiném světě, než jaký si s jantarem obvykle spojujeme. Ve světě bez dinosaurů, a dokonce ještě předtím, než se hmyz stal významným požíračem rostlin.

V uhelné sloji na severozápadě Číny objevili paleontologové množství drobných kousků jantaru starých přibližně 385 milionů let, tedy z období středního devonu. Tento nález je přitom asi o 65 milionů let starší než dosavadní nejstarší známý jantar a vznikl zhruba 150 milionů let před prvními dinosaury ve fosilním záznamu.

Prastarý jantar z devonu

V tomto případě ale nejde o zlatavý drahokam, ze kterého se často vyrábí šperky. Paleontolog Cihang Luo z Čínské akademie věd a jeho spolupracovníci objevili celkem 241 drobných úlomků jantaru o velikosti pouhých 0,1 až 1,5 milimetru, které získali z 10 kilogramů uhlí z geologického souvrství Hujiersite na severozápadě Číny. Objev zveřejnil vědecký časopis Science Advances.

Jantar dokáže jako pozoruhodná časová schránka uchovat drobné střípky dávného světa z doby, kdy pryskyřice vytékala ze stromu. Může zachytit rostlinný materiál, například pylová zrna nebo kusy rostlin, bezobratlé živočichy, a někdy dokonce i obratlovce, například plazy nebo drobné dinosaury, případně jejich části.

Takové fosilie jsou pro paleontology nesmírně cenné, protože nabízejí jedinečný pohled na pravěké ekosystémy. Jantar ale dokáže prozradit ještě mnohem víc. Je také důležitým svědkem evoluce rostlin. Právě tento objev totiž mění naše dosavadní představy o tom, kdy a jak si první rostliny vyvinuly schopnost produkovat pryskyřici.