Vedly opravdu všechny cesty do Říma? Podle nového výzkumu byla některá jiná města Římské říše byla propojena cestami lépe

Rčení „všechny cesty vedou do Říma“ zná sice skoro každý, ale podle nové studie, kterou uveřejnil vědecký časopis Nature Communications, se ukazuje, že vlastně neodpovídá skutečnosti. Rozsáhlý nový výzkum silniční sítě Římské říše odhalil, že několik dalších významných římských měst bylo ve starověku propojeno cestami lépe než samotné Věčné město.

Velká města jako například Antiochie, Ancyra (dnešní Ankara) a Byzantion na území dnešního Turecka nebo Korint v Řecku byla pro cestující po souši umístěná a propojená lépe než Řím. V době svého největšího rozmachu, kolem roku 117 n. l., se Římská říše rozkládala na ploše téměř 5,5 milionů km² v širokém okolí Středozemního moře. Zahrnovala značnou část Evropy, Blízkého východu a severní Afriky.

Propojení měst Římské říše

Odborníci už několik let vytvářejí rozsáhlý digitální atlas nazvaný Itiner-e, který zachycuje téměř 300 000 kilometrů římských silnic. V nové studii to pod vedením Adama Pažouta z dánské Aarhuské univerzity důkladně využili a spočítali, jak dobře byla se silniční sítí propojena římská města. Mimo jiné se ukázalo, že nejdůležitější trasa spojující různé oblasti Římské říše vůbec nepocházela městem Římem.

Jak pro platformu Live Science uvedl spoluautor studie archeolog Tom Brughmans z Aarhuské univerzity, tato dopravní tepna vedla podél severoafrického a levantského pobřeží, kolem Antiochie a nedaleko Ankary. Poté přešla do Evropy u Konstantinopole a pokračovala přes Pádskou nížinu a Milán do Francie. Jednotlivá města Římské říše byla napojena na antickou silniční síť z řady důvodů. Korint byl například napojený lépe než Řím proto, že leží na spojnici Peloponésu se zbytkem Řecka. Ancyra (dnešní Ankara) zase představovala důležitý dopravní uzel Anatolie.

Pokud jde o samotný Řím, za jeho horší napojení na silniční síť podle vědců zřejmě mohla především jeho specifická geografická poloha. Brughmans upozorňuje, že Apeninský poloostrov je něco jako slepé střevo silniční sítě říše a Řím se nachází hluboko uvnitř. Studie také ukázala, že pokud to terén umožňoval, římské silnice bývaly rovné. Nebyly ale tak přímé jako dnešní komunikace. Pokud jde o Řím, i když do něj nevedly všechny pozemní cesty, podle všeho byl významným uzlem vodní dopravy.