Vědci mají plán na záchranu antarktického ledu: Chtějí ho zasněžovat děly

20.07.2019 - Stanislav Mihulka

Biliony tun umělého sněhu by prý mohly zastavit stoupající hladinu světového oceánu


Reklama

Svět se otepluje a ledovce se ztenčují. Projevuje se to po celé Zemi, včetně Antarktidy. V dnešní době je asi čtvrtina ledu v Západní Antarktidě nestabilní. Podle nedávné studie se navíc rychlost tání neustále zvyšuje. Antarktida teď roztává v porovnáním s rokem 1979 asi šestkrát rychleji.

Za ztrátu ledu jsou nepochybně do značné míry zodpovědní lidé. A lidé by také mohli přispět k záchraně ohrožených ledovců. Němečtí odborníci navrhují, že bychom do záchrany ledu v Západní Antarktidě mohli nasadit sněžná děla. Ta by chrlila ohromná množství sněhu vyrobeného z mořské vody.

Antarktida v ohrožení

Plán je to zatím zcela hypotetický a jeho realizace by určitě nebyla jednoduchá ani levná. Vyžadovalo by to postavit velmi rozsáhlé konstrukce ve velice drsných podmínkách. Kromě samotných děl by šlo o tisíce větrných elektrárnen a zařízení pro těžbu a odsolování mořské vody. Autoři plánu odhadují, že by bylo nutné vytvořit biliony tun umělého sněhu a s ním pokrýt území o celkové velikosti cca 52 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá například velikosti Kostariky nebo polovině Islandu.

Vědci si jsou vědomi i možných rizik: Uvedení takové větrné farmy a další infrastruktury v Amundsenově moři a masivní těžba samotné vody v oceánu by v podstatě znamenalo ztrátu jedinečné přírodní rezervace. Potenciální nebezpečné dopady na region by byly pravděpodobně ničivé.

TIP: Velké tání právě teď: V Antarktidě ročně roztaje přes 200 miliard tun ledu

Na druhou stranu, masové zasněžování sněžnými děly v Západní Antarktidě by mohlo být řešením problému se stoupající hladinou oceánu. Samotné snižování emisí prý podle vědců nemusí stačit, navíc do svých projekcí nezahrnují ani eskalující změny plynoucí z nedodržování Pařížské dohody o klimatu.

Technický sníh se od toho přírodního v mnohém liší. Má jinou hustotu, tepelnou vodivost a teploty pod ním bývají nižší, než pod přírodním sněhem. Větší masa ledu by také mohla lépe odolávat tání.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907