Nově objevená hlístice dokáže paralyzovat ústní ústrojů sklípkanů a odsoudí je k pomalé smrti. Své jméno získala po slavném americkém herci
Na světě žije ohromný počet druhů hlístic. Známe jich okolo 25 tisíc, ale zřejmě jich existuje daleko více. Přesto víme jen o dvou druzích, které infikují sklípkany. Druhý z těchto druhů známe díky týmu odborníků, které vedl Adler Dillman z kalifornské Riversidské univerzity.
Hlístice, která dostala jméno Tarantobelus jeffdanielsi, napadá ústní ústrojí sklípkanů a paralyzuje ho. Kromě toho mění i chování svého hostitele. Požírá hlavně bakterie sklípkana, který kvůli tomu nemůže jíst, až nakonec zemře hlady. Vzhledem k tomu, že sklípkani vydrží značnou dobu bez potravy, jde o velmi dlouhé umírání. Některé druhy (pokud mají přístup k vodě) mohou vydržet bez jídla až dva roky.
Nezvyklé druhové jméno hlístice je poctou americkému herci Jeffu Danielsovi. Autoři objevu jsou fanoušci filmu Arachnofobie z roku 1990, v němž právě Jeff Daniels hraje jednu z hlavních rolí. Slavný herec, který si zahrál například ve filmu o Stevu Jobsovi, komedii Blbý a blbější nebo v rodinném snímku 101 dalmatinů, byl z ocenění nejprve v rozpacích. A není divu – kdo by také chtěl, aby bylo jeho jméno spojováno s vraždící parazitickou hlísticí? Po vysvětlení motivace vědců ale „svou“ hlístici přijal a je na ni prý náležitě pyšný.
TIP: Budeme si léčit bolest jedem jihoamerických sklípkanů zubatých?
K objevu hlístice Tarantobelus jeffdanielsi došlo v září 2019, kdy parazitologa a odborníka na hlístice Adlera Dillmana kontaktoval chovatel sklípkanů. Potřeboval pomoc se záhadnou infekcí, která mu ohrožovala chovy. Dillman ihned rozpoznal infekci hlísticemi. Výzkum pozoruhodného parazita bude pokračovat. Vědci chtějí prostudovat jeho život, především to, jakým způsobem mění chování pavouka. Také by rádi zjistili, jak takovou infekci léčit, nebo jak jí předcházet.
© Warner Bros.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)