Vědci poprvé po 3 000 letech digitálně „rozbalili“ mumii faraona Amenhotepa I.

03.01.2022 - Stanislav Mihulka

3D výpočetní tomografie pomohla „rozbalit“ jednu z mála doposud neprozkoumaných královských mumií

<p>Vlevo cenná obličejová maska mumie Amenhotepa I., vpravo snímky pořízené 3D výpočetní tomografií.</p>

Vlevo cenná obličejová maska mumie Amenhotepa I., vpravo snímky pořízené 3D výpočetní tomografií.


Reklama

Amenhotep I. byl faraonem 18. dynastie a vládl zhruba v letech 1525–1504 před naším letopočtem. Stal se prvním egyptským vládcem, který oddělil svůj zádušní chrám od své hrobky, zřejmě ve snaze ochránit hrobku a své pozůstatky před vykradači. To se mu ale nepodařilo a jeho mumie musela být krátce po pohřbení kvůli poškození zloději dokonce dvakrát rozbalena, opravena a opět pohřbena.

Kněží z doby 21. dynastie poté mumii Amenhotepa I. ukryli poblíž chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí, kde byla mumie v roce 1881 objevena pro moderní vědu. Čekal ji výjimečný osud. Jako prakticky jediná z královských egyptských mumií doposud nebyla v dnešní době rozbalena a prozkoumána. Má totiž unikátní a velice cennou obličejovou masku, kterou by bylo nutné při standardním rozbalení mumie znehodnotit.

Rozbalená mumie Amenhotepa I.

Aby se Sahar Saleem a Zahi Hawass z egyptské Káhirské univerzity s týmem spolupracovníků vyhnuli poškození zmíněné masky, využili 3D výpočetní tomografii a s její pomocí mumii Amenhotepa I. rozbalili digitálně. Detailně ji proskenovali, po tenkých vrstvách. A vyplatilo se to.

TIP: Rozřešení záhady: Co zabilo „ječící“ egyptskou princeznu?

Digitální rozbalení přineslo spoustu zajímavých zjištění. Ukázalo se, že Amenhotep I. zemřel přibližně ve věku 35 let. Byl vysoký asi 169 centimetrů, obřezaný a měl zuby v dobrém stavu. Uvnitř obalů mumie má tento faraon 30 amuletů a unikátní zlatý pás se zlatými korálky.

Rovněž vyšlo najevo, že Amenhotep I. byl svými rysy hodně podobný otci, kterým byl faraon Ahmose I. Pokud jde o faraonovu smrt, vědci nenalezli nic, co by osvětlilo její příčinu. Na mumii jsou patrné jen stopy po zohavení, k němuž došlo po smrti, zřejmě při vylupování hrobky.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907