Vědci rozluštili tajemství obří kosmické kaňky z dalekého vesmíru

22.09.2016 - Martin Reichman

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo odhalit skutečnou povahu neobvyklého typu kosmických objektů ve vzdáleném vesmíru, které vědci označují jako Lyman-alpha Blob

Lyman-alpha Blob -<p>Snímek zachycuje záběr z kosmologické simulace objektu označovaného jako Lyman-alpha Blob.</p>
Lyman-alpha Blob -

Snímek zachycuje záběr z kosmologické simulace objektu označovaného jako Lyman-alpha Blob.


Reklama

Až dosud výzkumníci nechápali, co nutí obří oblaky plynu označované jako Lyman-alpha Blob tak intenzivně zářit. Pomocí radioteleskopu ALMA se však nyní podařilo v srdci jednoho takového objektu nalézt dvojici galaxií, ve kterých překotnou rychlostí probíhá formování nových hvězd. A právě tento proces je zodpovědný za intenzivní vyzařování plynu v celém okolí. 

Dvě mohutné galaxie jsou navíc obklopeny celou skupinou menších. Zdá se tedy, že sledujeme ranou fázi vývoje velké galaktické kupy. Vědci předpokládají, že centrální dvojice galaxií se postupně vyvine v jednu obří eliptickou galaxii.

Gigantická oblaka vesmírného plynu

Objekty označované Lyman-alpha Blob (zkráceně LAB, česky bychom název mohli opsat jako „skvrnky pozorované ve světle spektrální čáry Lyman-alfa“) jsou gigantickými oblaky plynu o rozměrech až stovek tisíc světelných let, které nacházíme ve velkých kosmických vzdálenostech. Název těchto objektů je odvozen od charakteristické vlnové délky ultrafialového záření (spektrální čáry vodíku Lyman-alfa), kterou tyto objekty emitují. Od jejich objevu však byly procesy zodpovědné za vznik těchto útvarů vědeckou záhadou. 

Jeden z největších známých objektů tohoto typu, a také jeden z nejvíce prozkoumaných, nese katalogové označení LAB-1 (přesněji SSA22-Lyman-alpha blob 1). Leží v centru mohutné kupy galaxií v rané fázi vývoje. Byl objeven v roce 2000 jako první objekt svého druhu a nachází se ve vzdálenosti asi 11,5 miliardy světelných let od nás.

Vědci použili radioteleskop ALMA, který je mimořádně citlivý na záření chladných oblaků prachu ve vzdálených galaxiích, k proniknutí do nitra objektu LAB-1. Následná pozorování pomocí zařízení MUSE, Hubbleova teleskopu a dalekohledu Keck odhalila, že zdroje detekované pomocí ALMA jsou obklopeny řadou dalších slabých galaxií.

Jim Geach, vedoucí autor studie, vysvětluje: „Představte si lampu pouličního osvětlení. Když svítí do mlhy, vzniká difúzní záře, protože světlo se rozptyluje na drobných kapičkách. Něco podobného se děje v našem případě. Jenom místo lampy máme galaxii s intenzivními procesy formování hvězd a mlhu představuje mohutný oblak mezigalaktického plynu. Galaxie prostě osvětlují své okolí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ESO, Digitized Sky Survey 2



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907