Kolika let se může člověk dožít, pokud odstraníme všechny možné vnější vlivy a prozkoumáme potenciál lidského těla? Touto otázkou se nedávno zabývali odborníci ze Singapuru
Vědci důmyslným způsobem využili krevní testy a s jejich pomocí určili, jakého stáří je alespoň teoreticky možné dosáhnout. Z různých charakteristik lidského těla a jejich vztahu ke stárnutí vytvořili jeden jednoduchý indikátor DOSI (dynamic organism state indicator). Z něj pak následně odvodili, že pro lidský život je za normálních okolností maximální délkou života rozmezí mezi 120 až 150 lety. Stárnutí je přitom v lidském těle poháněné především nedokonalou DNA replikací – příslušný enzym dělá chyby při kopírování DNA do nově vznikajících buněk.
TIP: Kdy zemřete? Jednoduchý test vám ukáže očekávanou délku vašeho života
Singapurští vědci jsou přesvědčeni, že nám při snahách o podstatné prodloužení lidského života nepomohou ani velmi pokročilé léčebné metody a postupy. Lidské tělo se zřejmě nemůže dostat nad uvedený věk, aniž bychom vyřešili samotný proces stárnutí. Ten vede k postupné ztrátě celkové odolnosti lidského těla, což je mnohem významnější pro umírání než konkrétní nemoci.
Shutterstock
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)