Vědci už vědí, kdy se Mléčná dráha srazí s Galaxií v Andromedě

12.02.2019 - Martin Reichman

K monstrózní vesmírné kolizi Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě dojde o něco později, než se čekalo. Ukázala to nová pozorování vesmírné observatoře Gaia


Reklama

Ve vesmíru nenajdeme nic, co by zůstávalo v absolutním klidu. Pohybují se planety, hvězdy i celé galaxie. Výsledkem těchto pohybů jsou pak nevyhnutelné srážky a kolize. Jedna taková srážka čeká i naši domovskou galaxii – Mléčnou dráhu. Již před časem totiž vědci zjistili, že se Mléčná dráha nachází na kolizním kurzu s Galaxií v Andromedě. Podle původních výpočtů mělo ke srážce dojít za 3,9 miliardy let, nejnovější pozorovaní vesmírné observatoře ale tuto událost posouvají o něco dál do budoucnosti.

Kolize obrů

Podle vědců dojde k této monstrózní kolizi za 4,5 miliardy let, přičemž na rozdíl od původních předpokladů nepůjde o „čelní srážku“ ale spíše „boční náraz“. Přestože přímé kolize hvězd lze prakticky vyloučit, událost rozhodně promění naše blízké okolí. Obě galaxie postupně splynou a černé veledíry v jejich centrech se nejspíš rovněž spojí v jednu velkou. Její aktivita – tedy rychlost pohlcování okolního materiálu – pak prudce vzroste a zrodí se aktivní galaktické jádro.

TIP: Hlubiny vesmíru: 10 zásadních faktů o Mléčné dráze

Nepochybně se však přímo srazí některé gigantické molekulové oblaky, přičemž se očekává, že započne další význačná éra tvorby hvězd. Naše Slunce se i s planetami nejspíš odsune dál od centra, a s 12% pravděpodobností by mohlo být dokonce z rodící se obří galaxie vymrštěno. Vzniklý hvězdný ostrov (vědci mu již přezdívají Mléčnomeda) se stane novým gravitačním centrem Místní kupy a ve velmi vzdálené budoucnosti zřejmě postupně spořádá všechny její členy.

Srážka Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě ale nebude první kolizí, která v budoucnosti naši domovskou Galaxii čeká. Podle britských astrofyziků se již za 2 miliardy let srazí Mléčná dráha s Velkým Magellanovým oblakem. I tato událost by teoreticky mohla probudit a až desetinásobně zvýšit aktivitu supermasivní černé díry v centru naší Galaxie.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907