Vědci vytvořili malé 3D biotištěné srdce z buněk lidského dárce

12.09.2019 - Stanislav Mihulka

Náhradní orgány jsou už na dohled. Vědcům z chicagské společnosti BIOLIFE4D se podařilo vytvořit 3D biotištěné srdce z buněk lidského dárce

<p>3D tištěné minisrdce </p>

3D tištěné minisrdce 


Reklama

Poslední dobou se stále častěji objevují tkáně a někdy i celé orgány, které vytvoří 3D biotiskárna z biologického materiálu a živých buněk. Výjimkou není ani srdce. Americká společnost BIOLIFE4D se sídlem v Chicagu nedávno tímto způsobem vyrobila miniaturní verzi srdce z buněk lidského dárce.

Vědci nejprve získali bílé krvinky od lidského dobrovolníka, který sehrál roli budoucích pacientů. Tyto bílé krvinky změnili na indukované pluripotentní kmenové buňky, z nichž je možné nechat vyrůst prakticky všechny různé buňky lidského těla. V tomto případě z nich nechali narůst různé typy buněk srdce. Hotové srdeční buňky smíchali s živinami a dalším biologickým mateiálem, čímž vznikl inkoust pro 3D biotiskárnu.

TIP: V Izraeli vyrobili první 3D tištěné srdce na světě: Vzniklo z buněk pacienta

S tímto „srdečním“ inkoustem vytiskli zmenšenou verzi lidského srdce, přičemž jeho tvar vytvořili podle snímku srdce dárce buněk na magnetické rezonanci. 3D biotištěný objekt umístili do bioreaktoru, který napodoboval podmínky uvnitř lidského těla. Tam z objektu vyrostlo malé lidské srdce, které i vnitřním uspořádáním odpovídá své předloze. Zatím není jasné, zda 3D biotištěné srdce bude fungovat stejně jako jeho živá předloha, výsledky experimentu jsou ale rozhodně velkým příslibem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    BIOLIFE4D

  • Zdroj fotografií: BIOLIFE4D

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907