Velká oblast Londýna má být vyhrazena pěším a cyklistům

20.05.2020 - Martin Reichman

Jak dostat z ulic auta a zároveň nezahltit v době pandemie hromadnou dopravu? Starosta Londýna má jasný plán – ulice v centru budou vyhrazeny pouze pěším a cyklistům


Reklama

Plán oznámený starostou Londýna Sadiqem Khanem je velmi ambiciózní – část komunikací v samém centru města by měla být nově vyhrazena pouze pěším a cyklistům. Opatření se má dotknout také mostů Waterloo Bridge a London Bridge.

Podle Khana představuje současná pandemie koronaviru největší výzvu pro londýnskou dopravní síť v historii. Omezení vjezdu aut má snížit podíl individuální dopravy ve městě. Omezení se ale významně dotkne i hromadné dopravy – během procesu uvolňování protiepidemiologických opatření je podle starosty důležité dodržovat sociální odstup, což se vylučuje s přecpanými vozy městské hromadné dopravy.

Vedle omezení automobilové dopravy se zvýší také některé místní dopravní poplatky a zrušeny mají být i slevy pro cestující v MHD. „Pokud chceme zajistit, aby byla doprava v Londýně bezpečná a chceme udržet Londýn konkurenceschopným, nemáme jinou možnost než vrátit londýnské ulice lidem,“ uvedl starosta ve svém prohlášení. Práce na dopravních omezeních by měly být dokončeny do šesti týdnů, přičemž není úplně jasné, zda se má jednat o dočasné opatření nebo půjde o změnu trvalejšího charakteru.

TIP: Stání v dopravních zácpách nás ročně vyjde na desetitisíce

Omezení individuální a hromadné dopravy se netýká jen Londýna, podobné kroky zavádí i řada dalších měst. V italském Miláně se má během letošního léta přeměnit 35 kilometrů městských silnic na cyklostezky a pěší zóny. Starosta Paříže vyčlenil 300 milionů eur na budování sítě cyklostezek, které mají v řadě případů kopírovat trasy metra a nabídnout tak alternativu k veřejné hromadné dopravě. Silnice na pěší zóny a trasy vyhrazené cyklistům se mění také v kolumbijské Bogotě, anglickém Manchesteru nebo například americkém Seattlu.

  • Zdroj textu:

    The Guardian, Seattle Department of Transportation

  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907