Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje obří větrný vír, jehož přítomnost registrují pozorovatelé už víc než čtyři století. Kontinuální sledování objektu máme k dispozici teprve od roku 1830, přesto se astronomové domnívají, že dřívější spatření se týkají téhož útvaru.
TIP: Sonda Juno přinesla nová fakta o největší bouři na Jupiteru
Skvrna se postupně vyvíjela, co se týče dynamiky i velikosti. V posledních několika desetiletích se však zdá, že se nepřehlédnutelná oblačná formace v atmosféře Jupiteru výrazně zmenšuje: V roce 2004 byla v porovnání se sto let starými údaji poloviční. Protože jde o vír, lze z pozorování jednoznačně vysledovat rotaci kolem středu proti směru hodinových ručiček jednou přibližně za šest dní. Perioda se podle měření mírně zkracuje a zůstává otázkou, zda to souvisí se zmenšujícími se rozměry útvaru.
Tajemství vesmíru
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)