Velké vášně velkých císařů: Jaké byly záliby habsburských mocnářů?

16.01.2017 - Redakce Tajemství české minulosti

Lov, holdování alkoholu a štědré náruče žen? Kdepak, slavní Habsburkové měli mnohem ctnostnější zájmy

Císař na lovu -<p>František Josef považoval hony za jedinou vhodnou zábavu pro panovníka</p>
Císař na lovu -

František Josef považoval hony za jedinou vhodnou zábavu pro panovníka


Reklama

Když zrovna nevládli rozhlehlé podunajské monarchii nebo nestáli na bitevním poli, věnovali se tito Habsburkové svým koníčkům.

Život jako opera

Leopold I. (1640–1705) zdědil po předcích hudební nadání, které dále rozvíjel. Hrál na několik nástrojů, ale jeho hlavní zálibou bylo komponování. Hudební vědci ho dnes nazývají „rakouským barokním skladatelem prvního řádu“ a někteří mu připisují v rakouské hudbě podobný význam, jako měl například Joseph Haydn. Císař Leopold I. je autorem 79 skladeb duchovní hudby, ovšem větší část jeho tvorby zaujímá hudba světská. Uvádí se celkem 155 skladeb, z toho 17 svazků baletů se 102 tanci a řada jedno a vícehlasých písní. Nejmilejším mu ale byla opera. Sloužila mu jako demonstrace moci, byla nejvyšší formou dvorního ceremoniálu a předváděla lesk a slávu habsburské dynastie.

Květinový císař

Tento přídomek si vysloužil František II./I. (1768–1835), nadšený zahradník a botanik. Říkalo se o něm, že by raději zahradničil, než vládl. Vždyť i řada státních povinností se za jeho vlády odbývala v zahradě. Zahradnictví se vyučil v mládí, což odpovídalo habsburské tradici, podle níž se mladí synové přiučili nějakému řemeslu. František je znám také pro svoji lásku k rodinnému životu, a obě tyto záliby mu byly únikem před politickými záležitostmi.

Císařova nejvýznamnější zahradnická rozhodnutí ovlivnil jeho protivník Napoleon, když nechal ve Vídni na znamení triumfu zbořit část starých hradeb. František rozhodl, že se znovu stavět nebudou a na jejich místě pokvetou květiny. Stejně tak vznikly nové zahrady po obou stranách Hofburgu. František se zde procházel dlouhé hodiny s nůžkami na keře nebo pilkou na stromy, uřezával suché větve a slabé výhonky přivazoval lýkem. I červy odstraňoval osobně.

Jediná vášeň starého mocnáře

František Josef I. (1830–1916) měl od dětství v oblibě divadlo, ale opravdovou vášní pro něj byly hony, jež považoval za jedinou vhodnou zábavu pro panovníka. František Josef si nenechával zvěř shánět do údolí, ale vydával se za ní do hor. Stejně tak byl zvyklý nosit si sám pušku. Lovecký úbor císaře i jeho hostů musel odpovídat mysliveckému stavu a tradici – plstěný klobouk s kamzičí štětkou nebo tetřevím tatrčem, šedá kamizola, zelená vesta, krátké kožené kalhoty, vlněné podkolenky a vhodná lovecká obuv. Císař až do vysokého věku dodržoval pravidlo: „Myslivec má mít nahá kolena.“ A to přesto, že ho již trápilo revma.

V mysliveckém úboru se František Josef nelišil od lesníků a mysliveckých pomocníků, na základě čehož se traduje řada úsměvných situací. Jedna z nich se odehrála, když František Josef a jeho společníci zabloudili a požádali jakéhosi sedláka, aby je odvezl do Ischlu. Při loučení mu císař poděkoval a odhalil svoji identitu: „Víš, koho jsi vezl? Já jsem rakouský císař, a tady ti představuji saského krále a toskánského velkovévodu.“ Sedlák se zasmál: „To by mohl říct každý!“ I potom, co se potvrdilo, koho vezl, stále nevěřil: „V takových šatech? A kromě toho mi nedali spropitné.“

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 11/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka ťuhýka obecného s „kódem“, který má odhalit podvrh.

Příroda

Placebo je účinné a má smysl ho používat v léčbě, ukázala to studie amerických vědců.

Věda

Portorický radioteleskop dostal pořádně zabrat.

Vesmír

Scéna ze všedního dne na vídeňských barikádách. Ilustrace H. Katzlera z roku 1872.

Historie

 Komunisté si prorážejí cestu k prezidentskému paláci v centru Saigonu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907