Planety u blikajících hvězd: Šest nejpodivnějších exoplanet objevených v blízkosti pulzarů

Nejmenší z trojice: PSR B1257+12 b, c, d

Pulzary představují neutronové hvězdy o průměru zhruba 30 km a s hmotností přesahující Slunce, které velmi rychle rotují. Vyzařují přitom rádiové vlny, jako by blikaly – jinými slovy pulzují.

První planetu se u takové stálice podařilo objevit 9. ledna 1992 a nález si připsali Dale Frail a Aleksander Wolszczan. U zmíněného pulzaru PSR B1257+12 dnes známe tři málo hmotné oběžnice: Dvě větší s označením „b“ a „c“ dosahují 3,9 a 4,3 hmotnosti naší planety a jejich oběžné periody činí 98 a 67 dnů. Nejmenší těleso „d“ má potom hmotnost jen 0,02 ekvivalentu Země a svou hvězdu oběhne za 25,3 dne. Systém leží v souhvězdí Panny a dělí jej od nás 2 315 světelných roků. (ilustrace: Wikimedia Commons, NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Stará jako Metuzalém: PSR B1620-26 b

V kulové hvězdokupě M4 – jedné ze zhruba 180 hvězdokup obíhajících okolo středu Galaxie – se nachází binární systém PSR B1620-26, sestávající z milisekundového rádiového pulzaru a bílého trpaslíka. Kolem uvedené hvězdné dvojice pak ve vzdálenosti 23 au krouží s periodou 95 roků exoplaneta PSR B1620-26 b, přezdívaná Metuzalém. Jedná se totiž o nejstarší známou oběžnici: Zformovala se asi před 12,7 miliardy let a její odhadovaná hmotnost odpovídá 2,5násobku Jupitera. Soustava leží 12 400 světelných let od Země a její poloha se promítá do souhvězdí Štíra. (ilustrace: NASA, G. Bacon, CC BY-SA 4.0)

Diamantový svět: PSR J1719-1438 b

Milisekundový pulzar PSR J1719-1438 v souhvězdí Hada leží 3 900 světelných roků od Země a rotuje rychlostí přes 10 tisíc otáček za minutu. Ve vzdálenosti přibližně 620 000 km kolem něj přitom jednou za 2,177 hodiny oběhne exoplaneta PSR J1719-1438 b, dosahující 1,02násobku hmotnosti Jupitera: A podle nejnovějších výzkumů by mohlo jít o masivní těleso podobné diamantu, téměř pětkrát větší než Země. Přestože je však koncept diamantové oběžnice fascinující, zůstává předmětem dalšího studia. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)

Černá vdova: PSR J2322-2650 b

Webbův dalekohled zkoumal exoplanetu PSR J2322-2650 b obíhající kolem milisekundového pulzaru a zjistil, že její atmosféru tvoří téměř výhradně čistý uhlík ve formě trikarbonu či dikarbonu. Uvedený typ pulzaru se označuje jako černá vdova, protože jeho vysokoenergetické výbuchy vznikají díky „krádeži“ materiálu ze sousední hvězdy. V tomto případě se průvodce zřejmě zmenšil na doprovodnou planetu typu horkého jupitera, jež kolem pulzaru obíhá s periodou 7,8 hodiny a přivrací k němu stále stejnou polokouli. (ilustrace: NASA/Caltech, Cruz deWilde, CC BY-SA 4.0)

Pulzar a dva trpaslíci: PSR J0337+1715 b

Přiložená ilustrace zachycuje uměleckou představu trojhvězdného systému, který zahrnuje pulzar PSR J0337+1715 a dva bílé trpaslíky. Pulzar a bližší trpaslík mají oběžnou dobu 1,6 dne, zatímco se vzdálenějším trpaslíkem se navzájem obkrouží za 327 dní. Nová pozorování však ukazují, že by kolem popsané trojice mohl s periodou přibližně osmi let obíhat velmi malý objekt, potenciálně nejmenší známá exoplaneta: Podle výpočtů by měla být menší než Měsíc, možná o rozměrech a hmotnosti Pluta. Soustava leží 4 200 světelných let daleko v souhvězdí Býka. (ilustrace: NRAO, CC BY-SA 4.0)

Disk okolo magnetaru: PSR J0146+6145

Pomocí dat ze Spitzerova vesmírného dalekohledu detekovali vědci disk materiálu kolem pulzaru PSR J0146+6145, který se nachází 13 tisíc světelných let daleko v souhvězdí Kasiopeji. Jedná se o anomální rentgenový pulzar, tvořící podtyp magnetaru se silným magnetickým polem, a přibližně před 100 tisíci let vybuchl jako supernova. V roce 2006 se přitom podařilo zjistit, že jej obklopuje cirkumstelární disk, v němž by se mohla zformovat planeta. Disk se rozkládá asi 1,6 milio­nu kilometrů od hvězdy a zřejmě obsahuje materiál zhruba o 10násobku hmotnosti Země. (ilustrace: Wikimedia Commons, NASA/JPL-Caltech, R. Hurt, CC BY-SA 4.0)