Vesmírný dalekohled Jamese Webba ulovil svou první exoplanetu. Od Země ji dělí 41 světelných let a je téměř stejně velká jako naše planeta
Čerstvý úlovek Vesmírného dalekohledu Jamese Webba není astronomům úplně neznámým. Existenci exoplanety, nacházející se v jižním souhvězdí Oktantu, naznačilo již dřívější pozorování satelitu pro výzkum tranzitujících exoplanet TESS. Webbův dalekohled tak dřívější předpoklad definitivně potvrdil.
Podle vědců z Univerzity Johnse Hopkinse má exoplaneta LHS 475 b téměř totožnou velikost jako Země. Na rozdíl od naší domovské planety se ale nachází mnohem blíže své mateřské hvězdě, kterou je červený trpaslík. Webbův dalekohled také odhalil, že teplota exoplanety je o výrazně vyšší, než je tomu u Země a svými podmínkami by tak mohla připomínat například rozpálenou Venuši.
S vysokou teplotou souvisí i otázka atmosféry exoplanety LHS 475 b. Její existenci a ani složení ale zatím dalekohled rozklíčovat nedokázal. Podle vědců je každopádně zřejmé, že exoplaneta nedisponuje atmosféru pozemského typu a stejně nepravděpodobně se jeví i přítomnost husté metanové atmosféry, jakou známe například ze Saturnova měsíce Titanu.
TIP: Webbův dalekohled poprvé detekoval oxid uhličitý v atmosféře exoplanety
Ve hře jsou nyní dva předběžné scénáře – podle prvního exoplaneta LHS 475 b atmosféru vůbec nemá, podle druhého by ji mohl tvořit čistý oxid uhličitý. Taková atmosféra by se jevila jako mnohem méně kompaktní a byla by obtížně rozlišitelná. Přesnější informace o atmosféře exoplanety má přinést až další pozorování, které je naplánované na letošní léto.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)