Vícečlenné posádky: Kdy letěla do vesmíru první dvojice, trojice či ještě početnější posádka?

22.01.2023 - František Martinek

V počátcích pilotované kosmonautiky se jak v Sovětském svazu, tak v USA používaly kosmické lodě pro jednoho astronauta – konkrétně Vostok a Mercury. Připomeňme si, kdy poprvé odstartovaly vícečlenné posádky

<h3>Voschod 2: Dva na palubě (1965)</h3><p>Jako první dvojčlenná posádka se na oběžnou dráhu Země vydali sovětští kosmonauti <strong>Pavel Beljajev</strong> a <strong>Alexej Leonov</strong> ve <strong>Voschodu 2</strong>, a to 18. března 1965. Hlavním cílem letu, který trval jeden den a dvě hodiny, se stal premiérový výstup ve skafandru mimo loď. Šlo o úkol pro Leonova, jenž se však potýkal se značnými problémy, především při návratu do bezpečí kabiny. Mimo palubu strávil 12 minut a 9 sekund. Byl přitom uvázán na pětimetrovém laně a volně plul prostorem. <em>(foto: Wikimedia Commons, CC0)</em></p>

Voschod 2: Dva na palubě (1965)

Jako první dvojčlenná posádka se na oběžnou dráhu Země vydali sovětští kosmonauti Pavel Beljajev a Alexej Leonov ve Voschodu 2, a to 18. března 1965. Hlavním cílem letu, který trval jeden den a dvě hodiny, se stal premiérový výstup ve skafandru mimo loď. Šlo o úkol pro Leonova, jenž se však potýkal se značnými problémy, především při návratu do bezpečí kabiny. Mimo palubu strávil 12 minut a 9 sekund. Byl přitom uvázán na pětimetrovém laně a volně plul prostorem. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

<h3>Voschod 1: Trojice v teplácích (1964)</h3><p>Ještě před Voschodem 2 se 12. října 1964 vydala do vesmíru stejnojmenná loď s číslem 1, do níž usedli letec <strong>Vladimir Komarov</strong>, konstruktér <strong>Konstantin Feoktistov</strong> a lékař <strong>Boris Jegorov</strong> (na snímku společně s konstruktérem Sergejem Koroljovem). Po předchozích úspěšných letech programu Vostok bylo urychleně připraveno vícemístné plavidlo Voschod, <strong>nedisponovalo však žádným záchranným systémem a celá mise byla velice riskantní. Vzhledem k malému prostoru v kabině by se kosmonauti ve skafandrech dovnitř nevešli, proto na sobě měli pouze teplákové soupravy</strong>. Po jednodenním letu se pak zdárně vrátili na Zemi.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Voschod 1: Trojice v teplácích (1964)

Ještě před Voschodem 2 se 12. října 1964 vydala do vesmíru stejnojmenná loď s číslem 1, do níž usedli letec Vladimir Komarov, konstruktér Konstantin Feoktistov a lékař Boris Jegorov (na snímku společně s konstruktérem Sergejem Koroljovem). Po předchozích úspěšných letech programu Vostok bylo urychleně připraveno vícemístné plavidlo Voschod, nedisponovalo však žádným záchranným systémem a celá mise byla velice riskantní. Vzhledem k malému prostoru v kabině by se kosmonauti ve skafandrech dovnitř nevešli, proto na sobě měli pouze teplákové soupravy. Po jednodenním letu se pak zdárně vrátili na Zemi. (foto: Shutterstock)

<h3>Columbia: Čtyři v raketoplánu (1982)</h3><p>Čtyřčlenná posádka odstartovala poprvé 11. listopadu 1982 na palubě raketoplánu <strong>Columbia</strong>. Mise <strong>STS-5</strong> se zúčastnili <strong>Vance Brand</strong>, <strong>Robert Overmyer</strong>, <strong>Joseph Allen</strong> a <strong>William Lenoir</strong>. Americký částečně vícenásobně po­uži­tel­ný stroj sloužil ke krátkodobým letům na oběžnou dráhu a k uskutečnění nejrůznějších pokusů. Významně se zasloužil také o vynesení většiny dílů pro stavbu Mezinárodní vesmírné stanice. V popsaném případě šlo o pátý let raketoplánu a první operační start, s cílem vypustit komunikační družice SBS-3 a Anik-C3.<em> (foto: Flickr, NASA, CC0)</em></p>

Columbia: Čtyři v raketoplánu (1982)

Čtyřčlenná posádka odstartovala poprvé 11. listopadu 1982 na palubě raketoplánu Columbia. Mise STS-5 se zúčastnili Vance Brand, Robert Overmyer, Joseph Allen a William Lenoir. Americký částečně vícenásobně po­uži­tel­ný stroj sloužil ke krátkodobým letům na oběžnou dráhu a k uskutečnění nejrůznějších pokusů. Významně se zasloužil také o vynesení většiny dílů pro stavbu Mezinárodní vesmírné stanice. V popsaném případě šlo o pátý let raketoplánu a první operační start, s cílem vypustit komunikační družice SBS-3 a Anik-C3. (foto: Flickr, NASA, CC0)

<h3>Dragon: Po letech čtveřice (2020)</h3><p>Po vyřazení raketoplánů ze služby v roce 2011 se pilotované mise opět omezily na dva či tři kosmonauty startující v Sojuzech. Teprve s nástupem nové kosmické lodi <strong>Dragon</strong> americké společnosti SpaceX mohou na ISS znovu cestovat čtyřčlenné posádky. Poprvé se tak stalo 16. listopadu 2020, kdy na stanici zamířili <strong>Michael Hopkins</strong>, <strong>Victor Glover</strong>, <strong>Shannon Walkerová</strong> a Japonec <strong>Soiči Noguči</strong>, přičemž ve vesmíru strávili 167 dnů. Jednalo se o první operační let americké lodi typu Crew Dragon, k jejímuž vynášení slouží Falcon 9. <em>(foto: SpaceX, CC0)</em></p>

Dragon: Po letech čtveřice (2020)

Po vyřazení raketoplánů ze služby v roce 2011 se pilotované mise opět omezily na dva či tři kosmonauty startující v Sojuzech. Teprve s nástupem nové kosmické lodi Dragon americké společnosti SpaceX mohou na ISS znovu cestovat čtyřčlenné posádky. Poprvé se tak stalo 16. listopadu 2020, kdy na stanici zamířili Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walkerová a Japonec Soiči Noguči, přičemž ve vesmíru strávili 167 dnů. Jednalo se o první operační let americké lodi typu Crew Dragon, k jejímuž vynášení slouží Falcon 9. (foto: SpaceX, CC0)

<h3>Columbia: Poprvé šest (1983)</h3><p>Raketoplán několikrát odstartoval s pěti astronauty a první šestičlenná posádka letěla při misi <strong>STS-9</strong>. Na palubě <strong>Columbie</strong> zamířili 28. listopadu 1983 do vesmíru Američané <strong>John Young</strong>, <strong>Brewster Shaw</strong>, <strong>Owen Garriott</strong>, <strong>Robert Parker</strong>, <strong>Byron Lichtenberg</strong> a Němec <strong>Ulf Merbold</strong>, zastupující Evropskou kosmickou agenturu. V nákladovém prostoru stroje byla instalována vědecká laboratoř Spacelab 1. Let zahrnoval 72 experimentů z oboru plazmové a sluneční fyziky, astronomie, technologie, astrobiologie či pozorování Země a trval 10 dnů a 6 hodin. <em>(foto: NASA, CC0)</em></p>

Columbia: Poprvé šest (1983)

Raketoplán několikrát odstartoval s pěti astronauty a první šestičlenná posádka letěla při misi STS-9. Na palubě Columbie zamířili 28. listopadu 1983 do vesmíru Američané John Young, Brewster Shaw, Owen Garriott, Robert Parker, Byron Lichtenberg a Němec Ulf Merbold, zastupující Evropskou kosmickou agenturu. V nákladovém prostoru stroje byla instalována vědecká laboratoř Spacelab 1. Let zahrnoval 72 experimentů z oboru plazmové a sluneční fyziky, astronomie, technologie, astrobiologie či pozorování Země a trval 10 dnů a 6 hodin. (foto: NASA, CC0)

<h3>Challenger: Osm a dost (1985)</h3><p>„Nejvytíženějším“ letem amerického raketoplánu se stala mise <strong>STS-61-A</strong>: V <strong>Challengeru</strong> odstartovali 30. října 1985 Američané <strong>Henry Hartsfield</strong>, <strong>Steven Nagel</strong>, <strong>James Buchli</strong>, <strong>Guion Bluford</strong> a <strong>Bonnie Dunbarová</strong>, dále <strong>Reinhard Furrer</strong> a <strong>Ernst Messerschmid</strong> z Německa a také <strong>Wubbo Ockels</strong> z Nizozemí coby zástupce ESA. Osmičlenná posádka mimo jiné uskutečnila 76 vědeckých experimentů na palubě laboratoře Spacelab D1 a pro obsluhu pokusů se při letu rozdělila na dvě směny. <em>(foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)</em></p>

Challenger: Osm a dost (1985)

„Nejvytíženějším“ letem amerického raketoplánu se stala mise STS-61-A: V Challengeru odstartovali 30. října 1985 Američané Henry Hartsfield, Steven Nagel, James Buchli, Guion Bluford a Bonnie Dunbarová, dále Reinhard Furrer a Ernst Messerschmid z Německa a také Wubbo Ockels z Nizozemí coby zástupce ESA. Osmičlenná posádka mimo jiné uskutečnila 76 vědeckých experimentů na palubě laboratoře Spacelab D1 a pro obsluhu pokusů se při letu rozdělila na dvě směny. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Z nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)

Válka
Revue

Ve dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy  zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)

Historie

Následky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)

Věda

Cena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouriCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907