Vídeň čeká aukce šifrovacího stroje Enigma

03.06.2020 - redakce 100+1

Vídeňský aukční dům Dorotheum připravuje dražbu šifrovacího zařízení Enigma, které vešlo do dějin jako jedna z německých zbraní ve druhé světové válce.

<p>Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.</p>

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.


Reklama

Enigma - zřejmě nejznámější šifrovací zařízení na světě bude už tento čtvrtek k mání ve vídeňské aukční hale Dorotheum v rámci dalšího kola starožitných aukcí. Enigma (řecky hádanka) se stala hlavním šifrovacím strojem nacistického Německa a jeho představitelé ji považovali za nerozluštitelnou. Prolomení šifry se ale spojeneckým silám povedlo už v roce 1940 a díky tomu příležitostně získávali cenné informace přímo z německých velení.

První model Enigmy sestavil už v roce 1928 německý elektrotechnik Arthur Scheribus, první vojenské využití se datuje k roku 1926. Rozmach Enigmy přišel ve třicátých letech, kdy ji v hitlerovském Německu začala využívat Luftwaffe, námořnictvo, pozemní jednotky, diplomaté nebo říšské železnice.

100 triliard šifrovacích kombinací

Zařízení Enigma, podobně jako dražený kousek zkonstruovaný v Berlíně roku 1944, se vyznačují třemi šifrovacími válci, které podle Dorothea umožnily až 100 triliard šifrovacích kombinací. Pokud by se o rozluštění pokoušela jedna osoba a nad každou kombinací strávila pouhou minutu, trvala by kontrola všech variant 14 tisíc let. Kombinace pro záznam a luštění se navíc měnila třikrát denně a klíčem k rozluštění byly přísně střežené kódovací knihy, které určovaly kombinace pro jednotlivá časová období. Právě několik ukořistěných exemplářů těchto kódovacích knih posloužilo Britům v tajném programu k rozluštění Enigmy, ale také k vývoji dalšího šifrovacího stroje.

TIP: „Nepokořitelná“ Enigma: K prolomení nerozluštitelné šifry pomohla náhoda

Enigma našla cestu i do populární kultury, klíčovou roli sehrála například v historickém snímku Kód Enigmy z roku 2014 s Benedictem Cumberbatchem v roli Alana Turinga, muže, který stál za prolomením tajného kódu

Jak Enigma fungovala?

Šifrovací zařízení připomínalo větší psací stroj s klasickou klávesnicí a deskou, na níž se rozsvěcela jednotlivá písmena. Za desku se vkládaly rotory: Existovalo jich víc typů a používaly se podle toho, o jakou verzi přístroje šlo. Jeden nebo více rotorů se po každém stisku klávesy otočilo krokovým mechanismem – i když tedy uživatel dvakrát za sebou stiskl stejnou klávesu, nastavení stroje se změnilo a ve výsledku napsal jiné písmeno. Pomocí desky s konektory se mohla ještě prohazovat písmena na klávesnici, což dešifrování dál ztěžovalo. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Zahraniční kancelář města Vídně

  • Zdroj fotografií: Dorotheum

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907