„Vítězství Čechů nad cizáky“: Komu prospěl Kutnohorský dekret?

30.04.2016 - Jindřich Kačer

Král Václav IV. rozhodl v Kutné Hoře, že na pražské univerzitě má mít národ český při hlasování tři hlasy, zatímco zbylé tři německé národy dohromady jenom jeden

<p>Karel IV. zakládá pražskou universitu. Arcibiskup Arnošt z Pardubic předčítá zakládací listinu v přítomnosti zástupců všech čtyř fakult.</p>

Karel IV. zakládá pražskou universitu. Arcibiskup Arnošt z Pardubic předčítá zakládací listinu v přítomnosti zástupců všech čtyř fakult.


Reklama

Václav IV. nevydával tento dokument z žádného popudu nacionálního vlastenectví, ale čistě z politických důvodů. Byl to čin spíše neuvážený a s dalekosáhlými následky, které nebyl v té chvíli zřejmě schopen domyslet. Později by možná rád své rozhodnutí odvolal, ale už bylo pozdě – věci se daly do pohybu.

Spor o Wiclefa

Pojem národ měl ve středověku zcela jiný obsah než dnes, označoval především místo původu či bydliště určité skupiny lidí, obvykle bez ohledu na jazyk nebo jiné národnostní zájmy. Důležité ovšem je, že na Karlově univerzitě měli koncem 14. století studenti i mistři přicházející z jiných zemí Svaté říše římské jednoznačnou početní převahu nad kolegy z Čech a Moravy. 

Na konci 14. století existovaly jisté třecí plochy, zejména kolem katolické církve. Mnozí volali po očistě této mocné instituce. Očividným problémem bylo papežské schizma, protože od roku 1378 byl jeden papež v Římě a druhý v Avignonu. Jedním z nejhlasitějších kritiků byl anglický učenec z Oxfordu John Wiclef, který zašel tak daleko, až jeho dílo musela anglická církev odsoudit jako kacířské. Spisy oxfordského učence se ale šířily různými cestami po Evropě. Živnou půdu našly především na univerzitách a koncem století dorazily i do Prahy. Mnozí pražští učenci je s nadšením přijali, protože zdejší mínění bylo už několik desetiletí nakloněno církevní kritice.

Proč se Wiclefovy myšlenky nezamlouvaly většině německých mistrů, zatímco čeští je z velké části obhajovali? Zčásti to bylo onou „národnostní rivalitou“, ale důležité bylo i to, že němečtí mistři a studenti se z univerzity často vraceli do svých zemí, kde by byli za svůj příklon ke kacířským a odsouzeným spisům pranýřováni. Na počátku 15. století se tedy spory mezi univerzitními národy i kvůli Wiclefovu dílu značně prohloubily.

Kdo je králem v říši?

Ve stejné době přerostly problémy přes hlavu i králi Václavovi. Kvůli jeho pověstné liknavosti a neschopnosti řešit říšské záležitosti ho kurfiřti zbavili roku 1400 římské královské koruny a přisoudili ji Ruprechtovi III. Falckému. Václav se ovšem rozzlobil a snažil se získat korunu zpět, což se mu moc nedařilo. 

Nastal rok 1408 bohatý na události. V květnu byl obviněn z kacířství mistr Matěj z Knína a byl proti němu zahájen proces, takže musel své názory odvolat. V červnu mistři na pražské univerzitě volili kvodlibetáře na příští rok. Jednotlivé univerzitní „národy“ se v obsazování funkce střídaly a v roce 1409 byla řada na Češích. O funkci se přihlásil právě Matěj z Knína a Češi mu ji tak trochu na protest přisoudili. Římští kardinálové se mezitím v říjnu 1408 vzbouřili proti „svému“ papeži Řehoři XII. a žádali krále Václava, aby i on vypověděl papeži poslušnost.

Od srpna až téměř do konce roku byl král na cestě ve Slezsku a v Lužici, a tak se věci daly do pohybu až po jeho návratu, když se usídlil i s dvorem v Kutné Hoře. Václav IV. se nejprve dozvěděl, že němečtí mistři hodlají bojkotovat lednové disputace, které měl vést kvodlibetář Matěj z Knína, podezřelý z kacířství. To se králi nelíbilo a výslovně všem mistrům nařídil se disputací zúčastnit. Téměř všichni se zalekli a na disputaci skutečně přišli.

Střet zájmů

Diskuze probíhala i přes vzrušenou atmosféru poměrně poklidně, až závěrečný den rozčeřil vody mistr Jeroným Pražský vytříbeným a přitom plamenným projevem. Obhajoval v něm české mistry, kteří prý nikdy nemohou být označováni za kacíře, a král i konšelé by měli ochránit dobrou pověst „svatého města Pražského“ tím, že se za ně postaví. Pokud je na Wiclefovi něco vadného, pak by se nemělo bránit tomu, aby jeho spisy byly na svobodné univerzitní půdě prozkoumány a učiněny příslušné závěry.

Pak ovšem přišel důležitý okamžik pro krále Václava, který požádal univerzitu o podporu koncilu proti papežům. Němečtí mistři však hodlali zachovat přísnou neutralitu už proto, že mnozí z nich pocházeli ze zemí Václavova oponenta v říši Ruprechta III. Falckého. Pro králův návrh hlasovali pouze čeští mistři. To krále natolik rozlítilo, že se v návalu emocí konečně rozhodl vyhovět dlouhodobým prosbám českých mistrů a 18. ledna 1409 v Kutné Hoře otiskl svou pečeť na onen důležitý dokument, který mimo jiné prohlašuje: „Jelikož pak národ německý, žádného práva obyvatelského v Českém království vůbec nemající, v rozličných záležitostech pražského obecného učení osobil sobě k užívání tři hlasy, a národ český, pravý dědic tohoto království, toliko jediný hlas má, rozkazujeme, abyste připustili národ český na každý způsob ke třem hlasům, jak má národ francouzský na obecném učení pařížském.“

Úpadek pražské univerzity

Králův návrh na podporu koncilu byl poté podpořen, ale němečtí mistři z toho byli dost v šoku. Podle právně i stylisticky propracovaného textu Dekretu kutnohorského je zřejmé, že to nebyla listina šitá horkou jehlou za jediný den. Čeští mistři ji měli zřejmě dlouho připravenou v zásobě a čekali jen na vhodnou příležitost, kdy ji králi předložit. A ta přišla právě v lednu 1409.

TIP: Škola bratrů kalicha: Jak se změnila pražská univerzita v husitských časech?

Ještě chvíli se němečtí mistři pokoušeli přimět krále k odvolání sporného dokumentu, ale neuspěli. Většina z nich odešla na nově založenou univerzitu v Lipsku a z pražské univerzity, těšící se dříve obrovské mezinárodní prestiži, se náhle stala provinční česká univerzita.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907