Všední den ve středověku: Kdy lidé pracovali, jak bydleli a co jedli?

06.01.2020 - Kateřina Höferová

Skutečně dřel středověký člověk do úmoru, zatímco mu neustále kručelo v žaludku?

<p>Základem středověkého jídla byl chléb</p>

Základem středověkého jídla byl chléb


Reklama

Drsné podmínky, války, nemoci. Narodit se ve středověku nebyl jistě žádný med. A snad ani příliš nezáleželo na tom, jestli to bylo v rodině chudého rolníka nebo bohatého šlechtice. Přežít chtěl každý, ale stejně tak se bavit a milovat, dobře najíst a v klidu vyspat. 

Dětství

Být dítětem ve středověku nebylo žádnou výhrou. Zapomeňte na babiččino rozmazlování a laskavou péči! Běžná venkovská rodina se těšila z příchodu prvního potomka. Pokud to byl syn, tím lépe. Všechny další brala spíš jako přítěž, další hladový krk. A tak není divu, že dětství brzy končilo. Od sedmi let už většina pracovala. Na polích, na statku, ve službě. Dívky se měly brzo a výhodně provdat a synové mířili do učení. O trochu lepší situace byla ve městech, protože bohatí lidé tolik dětí neměli, a tak jim mohli dopřát klidnější dospívání. Ovšem na idylku na královských dvorech zapomeňte. Děti byly vnímány jako politická zbraň – a patnáctiletí novomanželé nebyli nic neobvyklého.

Práce není zajíc - neuteče

Pracovní doba středověkého člověka byla na hony vzdálená dnešním poměrům. Prostí lidé se museli postarat o svoji obživu a tu jim zajišťovala hlavně práce na polích, ale rozhodně na nich nedřeli každý den. Církev totiž vyhlásila řadu svátků, o kterých byla práce zakázána úplně. Lidé tak pracovali čtyři až pět dnů v týdnu. V noci se pracovat nesmělo, jednak protože byla tma, ale také protože by se mohlo jednat o nekalou řemeslnou konkurenci. Bohatší měšťané a obchodníci zase pracovali pouze dopoledne, jen pár hodin. Práce byla stejně důležitá jako společenský život či čas strávený s rodinou. 

Bydlení a stolování

Opusťte představy o rozhlehlých hradních komnatách. Jaké bylo obydlí obyčejných lidí? Skromné, ale funkční. Obydlí byla často společné jak pro rodinu, tak i pro dobytek, zvlášť za tuhých mrazů. V jedné místnosti se tísnilo hned několik lidí, rodiny měly okolo 12 členů. A průměrná velikost obydlí? Jen něco málo přes deset metrů čtverečních. Žádný luxus, ale v zimě se takové domky daly lehce vytopit. Na vesnici se dala malá chaloupka postavit zhruba za měsíc, s městským domem to bylo horší. 

Základem středověkého jídla byl chléb, a to jak na stole chudého, tak boháče. Ten první měl chleba většinou tmavý, z žitné mouky, s přísadami, které zrovna dům dal, na šlechtice čekal křehký chléb ze světlé jemné mouky. Oběd a večeře stačily, snídaně dříve zvykem nebyla.

TIP: Jak krvavý byl středověk? Rozhovor s historikem Archivu hlavního města Prahy

Nižší vrstvy se nadále spokojily se zeleninou a luštěninami, zato šlechta ráda pořádala hostiny – často a na dlouho. Jedlo se až několik hodin a na účastníky mohly čekat až dvě desítky chodů! Mastnota z masa se utírala do látkových ubrousků, ale mnohem častěji ke stejnému účelu posloužil pes. Ostatně čtyřnozí miláčci hostiny milovali stejně, jako jejich páni. Pod stolem totiž končily kosti, chlebové kůrky i zbytky masa. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907