Vteřiny před smrtí: Drsné obrazy, malované Matkou přírodou
Příroda umí být krutá a nesmlouvavá, ale v tom také tkví její krása. Ne vždy však ti silnější a větší porážejí menší či slabší protivníky. Řada živočichů vítězí díky lsti, vynalézavosti i nebetyčné drzosti
Když hladoví drak
Varanovití představují nejmohutnější čeleď žijících ještěrů: Na délku měří až 3 metry a hmotností se přibližují k 70 kg. Za obětí se buď potají plíží, nebo ji přepadnou ze zálohy. Jejich primárním instinktem je zaútočit na hlavu a v ideálním případě prokousnout kořisti krk.
Oběť v pařátech
Za svou obětí se kudlanky obvykle potichu kradou nebo na ni nehnutě čekají. Zaujímají u toho pozici, jako by se modlily, načež zaútočí předními končetinami. Vzrostlejší jedinci přitom zvládají chytat žáby, či dokonce malé ptáky.
Vězení z čelistí
Dravá mořská ryba s hadovitým tělem dorůstá až 1,5 m a může vážit i 15 kg. Při honbě za potravou nepohrdne ani mršinou, obvykle však loví: Schovává se v menších dutinách, odkud kořist přepadává.
Ve dne, v noci
Kousnutí bojgy zelené není pro člověka nebezpečné, její jed však dokáže usmrtit drobné ještěrky, které had loví ve větvích stromů a poté je v celku polyká. Za potravou obvykle vyráží v noci, pokud ho však něco vyruší, zaútočí i za dne.
Vládce Afriky
Psi hyenovití patří mezi nejlepší lovce subsaharské Afriky. Za kořistí obvykle vyrážejí ve smečkách a do útoku se řítí rychlostí až 60 km/h. Dovedou proto ulovit třeba i paviána.
Mrchožrout na ústupu
Rozpětí křídel supa bělohlavého může dosáhnout až 2,8 m, jedná se však o neagresivního mrchožrouta. Pokud jej tedy při hodování na mršině vyruší třeba liška, pravděpodobně se nakonec kořisti vzdá a odletí.
