Vůdcovy rezidence: Jaký byl poválečný osud Hitlerových doupat?

16.02.2018 - Adam Ervin

Nacisté ovládali Evropu jen pár let. Za tu dobu však dokázali megalomansky budovat a bezhlavě ničit, jako nikdo před nimi. Jaký je osud nechvalně proslulých staveb, kde trávil čas Adolf Hitler?

<h3>Orlí hnízdo</h3><p><strong>Kde: vrcholek hory Kehlstein nad vesnicí Obersalzberg, Spolková země Bavorsko</strong></p><p>Dělá čest svému jménu. Člověk by musel mít křídla, aby se do něj snadno dostal. A nebo použít výtah ve skále. Jenže v tom je právě háček. <strong>Hitler výtahy nesnáší. A vlastně nesnáší ani výšky</strong>. A proto se do svého slavného Orlího hnízda podívá všeho všudy desetkrát. Zato Eva Braunová si místo oblíbí. I když není určené přímo pro ni. <strong>Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann jej „Vůdci“ věnoval k jeho padesátinám</strong>.</p><p>Horská chata je součástí areálu kolem Berghofu. Trůní na vrcholku hory Kehlstein v nadmořské výšce 1834 metrů. Se stavbou se začalo v roce 1937 a za rok byla na světě. <strong>Stála v přepočtu více než tři miliardy dnešních korun!</strong> Když Američané na konci války místo bombardují, Orlí hnízdo se jim i přes urputnou snahu zasáhnout nepodaří. Zůstává tedy otázka: co s ním? Má být zničeno stejně jako další připomínky nenáviděného Hitlera? Stavba nakonec dostala milost a byla ušetřena. A zachovala se dodnes jako jedna z mála budov s vůdcem nacistů spojených. Paradoxně ta, kterou měl nejméně rád.</p>

Orlí hnízdo

Kde: vrcholek hory Kehlstein nad vesnicí Obersalzberg, Spolková země Bavorsko

Dělá čest svému jménu. Člověk by musel mít křídla, aby se do něj snadno dostal. A nebo použít výtah ve skále. Jenže v tom je právě háček. Hitler výtahy nesnáší. A vlastně nesnáší ani výšky. A proto se do svého slavného Orlího hnízda podívá všeho všudy desetkrát. Zato Eva Braunová si místo oblíbí. I když není určené přímo pro ni. Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann jej „Vůdci“ věnoval k jeho padesátinám.

Horská chata je součástí areálu kolem Berghofu. Trůní na vrcholku hory Kehlstein v nadmořské výšce 1834 metrů. Se stavbou se začalo v roce 1937 a za rok byla na světě. Stála v přepočtu více než tři miliardy dnešních korun! Když Američané na konci války místo bombardují, Orlí hnízdo se jim i přes urputnou snahu zasáhnout nepodaří. Zůstává tedy otázka: co s ním? Má být zničeno stejně jako další připomínky nenáviděného Hitlera? Stavba nakonec dostala milost a byla ušetřena. A zachovala se dodnes jako jedna z mála budov s vůdcem nacistů spojených. Paradoxně ta, kterou měl nejméně rád.

<h3>Vlčí doupě</h3><p><strong>Kde: Rastenburg, Východní Prusko (dnešní Polsko)</strong></p><p>Nepřístupný terén, hluboký les, jezera a bažiny, přes které jen tak někdo neprojde. Právě v takových místech si Adolf Hitler zbuduje svůj hlavní válečný stan.<strong> V görlitzkém lese u hranic s Ruskem, blízko východní fronty</strong>. Proslulé Vlčí doupě. Sama příroda by však nestačila. <strong>Doplní ji tuny betonu, kilometry ostnatého drátu a také 54 000 nášlapných min v okolí!</strong> Celý komplex tak spíš než doupě připomíná menší opevněné město.</p><p>Tvoří ho osmdesát objektů! Kromě hlavního vůdcova bunkru a úkrytů dalších nacistických pohlavárů také bunkry pro hosty, či potřebné zázemí a ubytování. <strong>Nechybí ale ani kino, sauna, dvě čajovny a kasina či léčebný dům</strong>. Výstavba začne na podzim roku 1940 a trvá do roku 1944. Podílí se na ní na 20 000 dělníků! Celková rozloha této betonové pevnosti je dva a půl čtverečního kilometru. Běžně zde pobývá 2100 lidí. Sám Hitler tu stráví více než 800 dní, naposledy v listopadu 1944. Eva Braunová sem nezavítá nikdy. Vlčí doupě je čistě vojenská záležitost.</p><p>Také se zde více dbá na bezpečnost, než komfort. <strong>Hitlerův osobní kryt má strop silný osm metrů</strong> a na okna rovnou zapomeňte! Připomíná spíš hrobku, než ložnici. Nicméně v něm nechybí kanalizace, toalety, koupelna, ústřední topení a elektřina. Postupující fronta přivede Rudou armádu k Vlčímu doupěti koncem ledna 1945. Sovětští vojáci však najdou jen jeho rozvaliny.<strong> Němci bunkry při ústupu vyhodí do povětří</strong>. Jenom na ten Hitlerův přitom spotřebují osm tun trhavin!</p>

Vlčí doupě

Kde: Rastenburg, Východní Prusko (dnešní Polsko)

Nepřístupný terén, hluboký les, jezera a bažiny, přes které jen tak někdo neprojde. Právě v takových místech si Adolf Hitler zbuduje svůj hlavní válečný stan. V görlitzkém lese u hranic s Ruskem, blízko východní fronty. Proslulé Vlčí doupě. Sama příroda by však nestačila. Doplní ji tuny betonu, kilometry ostnatého drátu a také 54 000 nášlapných min v okolí! Celý komplex tak spíš než doupě připomíná menší opevněné město.

Tvoří ho osmdesát objektů! Kromě hlavního vůdcova bunkru a úkrytů dalších nacistických pohlavárů také bunkry pro hosty, či potřebné zázemí a ubytování. Nechybí ale ani kino, sauna, dvě čajovny a kasina či léčebný dům. Výstavba začne na podzim roku 1940 a trvá do roku 1944. Podílí se na ní na 20 000 dělníků! Celková rozloha této betonové pevnosti je dva a půl čtverečního kilometru. Běžně zde pobývá 2100 lidí. Sám Hitler tu stráví více než 800 dní, naposledy v listopadu 1944. Eva Braunová sem nezavítá nikdy. Vlčí doupě je čistě vojenská záležitost.

Také se zde více dbá na bezpečnost, než komfort. Hitlerův osobní kryt má strop silný osm metrů a na okna rovnou zapomeňte! Připomíná spíš hrobku, než ložnici. Nicméně v něm nechybí kanalizace, toalety, koupelna, ústřední topení a elektřina. Postupující fronta přivede Rudou armádu k Vlčímu doupěti koncem ledna 1945. Sovětští vojáci však najdou jen jeho rozvaliny. Němci bunkry při ústupu vyhodí do povětří. Jenom na ten Hitlerův přitom spotřebují osm tun trhavin!

<h3>Hitlerův protiletecký kryt</h3><p><strong>Kde: pod budovou Říšského kancléřství mezi ulicemi Wilhelm Strasse a Voss Strasse, Berlín</strong></p><p>„Führerův bunkr“ je na strategickém místě. <strong>Přímo pod říšským kancléřstvím</strong>. Má celkem devatenáct místností! Ty nejbezpečnější poskytují Hitlerovi, Evě Braunové či Goebbelsovým alespoň základní komfort. Nechybí koupelny a toalety i poradní pokoje. Filtr bunkru by prý pohltil i smrtící plyn. Když není zbytí a na Berlín padají bomby, <strong>právě zde Hitler jedná na sklonku války se svými nohsledy</strong>. V bunkru se chrání před smrtí a tady také 30. dubna 1945 smrt nalézá.</p><p>O dva dny později vstupují do bunkru sovětští vojáci. Ohořelá pohřbená těla führera, jeho milovaného vlčáka Blondi, manželky Evy a její fenky, nalézají dobře schovaná až po dlouhém hledání. Veřejně he však nevystaví. <strong>Kryt je poté zničen a zasypán</strong>. „Chybějící“ tělo nahrává spekulacím o tom, že se z berlínského bunkru dokázal Hitler zachránit. Vzhledem k jeho značně žalostnému tělesnému i psychickému stavu to však není příliš pravděpodobné. Nedokázal udržet rovnováhu, pohyboval se pouze o holi, oči měl zalité krví a z koutku úst mu odkapávaly sliny.</p>

Hitlerův protiletecký kryt

Kde: pod budovou Říšského kancléřství mezi ulicemi Wilhelm Strasse a Voss Strasse, Berlín

„Führerův bunkr“ je na strategickém místě. Přímo pod říšským kancléřstvím. Má celkem devatenáct místností! Ty nejbezpečnější poskytují Hitlerovi, Evě Braunové či Goebbelsovým alespoň základní komfort. Nechybí koupelny a toalety i poradní pokoje. Filtr bunkru by prý pohltil i smrtící plyn. Když není zbytí a na Berlín padají bomby, právě zde Hitler jedná na sklonku války se svými nohsledy. V bunkru se chrání před smrtí a tady také 30. dubna 1945 smrt nalézá.

O dva dny později vstupují do bunkru sovětští vojáci. Ohořelá pohřbená těla führera, jeho milovaného vlčáka Blondi, manželky Evy a její fenky, nalézají dobře schovaná až po dlouhém hledání. Veřejně he však nevystaví. Kryt je poté zničen a zasypán. „Chybějící“ tělo nahrává spekulacím o tom, že se z berlínského bunkru dokázal Hitler zachránit. Vzhledem k jeho značně žalostnému tělesnému i psychickému stavu to však není příliš pravděpodobné. Nedokázal udržet rovnováhu, pohyboval se pouze o holi, oči měl zalité krví a z koutku úst mu odkapávaly sliny.

<h3>Zámek Berghof</h3><p><strong>Kde: horská vesnice Obersalzberg poblíž Berchtesgadu, Spolková země Bavorsko</strong></p><p>Obrovské <strong>okno o rozměrech dvaatřicet metrů čtverečních</strong> skýtá neuvěřitelný pohled na vrcholky Berchtesgadenských Alp. <strong>Prý jen kvůli němu nechal Hitler tuto stavbu  vybudovat</strong>. Nejprve si v Obersalzbergu pronajímá menší usedlost Wachenfeld, tu později koupí a megalomansky přestaví na zámek „Berghof“. Je v něm <strong>šedesát luxusně zařízených  pokojů</strong>! Na stěnách visí obrazy německých, holandských a italských mistrů. Hala pro hosty s pověstným oknem má dvě stě metrů čtverečních! Zdobí ji mramorový stůl, obrovský krb, vzácné perské koberce a gobelíny. Nechybí luxusní jídelna a také rozsáhlá zimní zahrada s terasou.</p><p>Hitler sem jezdí často a rád. <strong>Berghof je považován za nedobytnou alpskou pevnost</strong>. Než ho na samém sklonku války, 25. dubna 1945, vybombardují spojenecká letadla. Těsně před příchodem spojeneckých vojáků ho navíc zapálí jednotky SS a vyplení místní obyvatelstvo. Pět dní po Hitlerově sebevraždě dům obsadí americké a francouzské jednotky. <strong>V roce 1952 jsou ruiny Berghofu srovnány se zemí a na místě zámku vysázeny stromy</strong>.</p>

Zámek Berghof

Kde: horská vesnice Obersalzberg poblíž Berchtesgadu, Spolková země Bavorsko

Obrovské okno o rozměrech dvaatřicet metrů čtverečních skýtá neuvěřitelný pohled na vrcholky Berchtesgadenských Alp. Prý jen kvůli němu nechal Hitler tuto stavbu  vybudovat. Nejprve si v Obersalzbergu pronajímá menší usedlost Wachenfeld, tu později koupí a megalomansky přestaví na zámek „Berghof“. Je v něm šedesát luxusně zařízených  pokojů! Na stěnách visí obrazy německých, holandských a italských mistrů. Hala pro hosty s pověstným oknem má dvě stě metrů čtverečních! Zdobí ji mramorový stůl, obrovský krb, vzácné perské koberce a gobelíny. Nechybí luxusní jídelna a také rozsáhlá zimní zahrada s terasou.

Hitler sem jezdí často a rád. Berghof je považován za nedobytnou alpskou pevnost. Než ho na samém sklonku války, 25. dubna 1945, vybombardují spojenecká letadla. Těsně před příchodem spojeneckých vojáků ho navíc zapálí jednotky SS a vyplení místní obyvatelstvo. Pět dní po Hitlerově sebevraždě dům obsadí americké a francouzské jednotky. V roce 1952 jsou ruiny Berghofu srovnány se zemí a na místě zámku vysázeny stromy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pokud někdo nežije právě zdravě, neměl by zanedbávat přísun vitamínů obsažených v ovoci.

Věda

Geysir se stal prvním přírodním úkazem svého druhu, o němž se dozvěděli učenci starého kontinentu.

Cestování
Zajímavosti

Král Eduard VII.  se svou ženou královnou Alexandrou Dánskou.

Historie

Člunozobec africký na jezeře Albert v Ugandě.

Příroda

Sejdeme se na fotbale 

událost: Rose Parade, USA

Pravidelná novoroční oslava Rose Parade se v kalifornské Pasadeně odehrává již od roku 1890. Na alegorické vozy zdobené květinami dnes přiláká i stovky tisíc přihlížejících, z nichž část se odpoledne přesune na nedaleký stadion, aby sledovala tradiční univerzitní zápas v americkém fotbale.  

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907