Vůní proti depresím: Má aromaterapie opravdu nějaké léčivé účinky?

10.05.2021 - Zuzana Teličková a Hana Drnovská

Jak se na populární aromaterapii dívají vědci a lékaři? Skutečně pomáhá, nebo jde jen o šarlatánství?


Reklama

Aromaterapie, tedy součást alternativní medicíny používající k léčbě nejrůznější vůně, skutečně může velmi příznivě působit na naši duševní a potažmo i tělesnou stránku. Ukazují to aktuální vědecké studie, podle nichž určité vůně mohou pomáhat jako doplňková léčba a někdy dokonce i léky nahradit.

Podle výzkumů odborníků z německých univerzit v Bochumu a Düsseldorfu mohou přírodní aromatické látky zcela zastoupit určitá antidepresiva, anestetika nebo uklidňující barbituráty. Konkrétně tyto účinky zjistili u květiny jménem Gardénie jasmínovitá (komerčně nazývané Vertacetal). Ta má stejný molekulární mechanismus působení a stejně silné účinky jako běžně předepisovaná léčiva na zklidnění, zmírnění úzkosti a podporu spánku.

TIP: Může tělesný pach vypovídat o povaze člověka?

Také další studie ukazují, že nás vnímání pachů ovlivňuje víc, než jsme schopni si uvědomit. Jak je to možné? Uvolněné aroma neboli odorant se zachytí na lidské čichové sliznici, kde se setká s čichovými receptory. Vjemy jsou přenášeny do mozku, který v reakci na různé pachy spustí kaskádu reakcí. Inhalace aromatických látek tedy přímo ovlivňuje funkce centrálního nervového systému. Záleží samozřejmě na individualitě každého, ale existují obecně osvědčené květinové vůně či rostlinné silice, které se, např. v čínské medicíně s úspěchem používají celá staletí. Jen pro zajímavost – člověk dokáže odlišit až 10 000 různých pachů. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907