Výchova mladých má svoje úskalí: Starosti orangutaních matek

29.07.2017 - Marek Telička

Opičí láska -<p>Orangutaní matka svého malého potomka opatruje po všech stránkách</p>
Opičí láska -

Orangutaní matka svého malého potomka opatruje po všech stránkách


Reklama

Orangutani jsou nejosaměleji žijící velké opice. Dospělí samci a dospívající jedinci obou pohlaví žijí o samotě a s ostatními se potkávají jen příležitostně. Společenská struktura je proto často označována jako samotářská a zároveň sociální. Teritoria jednotlivých orangutanů se překrývají, a tak na sebe občas narážejí při přesunech a hledání potravy. Interakce mezi dospělými samicemi pak mohou být různé od přátelských po vyloženě konfrontační, dospělí samci jsou k sobě převážně nepřátelští.

TIP: Lesní muž se zaťatou pěstí aneb Orangutani Bornea a Sumatry

Silné vazby jsou jedině mezi dospělými samicemi a jejich dosud nesamostatnými potomky. Samička rodí první mládě ve věku 14–15 let po devítiměsíčním těhotenství a další potomek přichází na svět až po následujících cca osmi letech (jde o nejdelší interval mezi jednotlivými těhotenstvími mezi všemi velkými opicemi). Mladí orangutani jsou na matce po první dva roky života naprosto závislí. První čtyři měsíce se od ní dokonce vůbec neodloučí a jsou neustále přichyceni na matčině břiše. Množství fyzického kontaktu postupně klesá, ale i tak matka mládě při překonávání delších vzdáleností nosí, krmí je a spí s ním v jednom hnízdě.

Ve věku dvou let jsou už pohybové schopnosti orangutanů dost vyvinuté, aby se mohli ve větvích pohybovat sami. Při delších cestách je matka drží za ruku. Ve věku čtyř let jsou mláďata odstavena a teprve kolem pěti let věku začínají podnikat výpravy dál od své opatrovnice. Orangutaní matka má u sebe často více než jedno mládě, přičemž starší potomek jí často pomáhá starat se o menšího sourozence.

  • Zdroj textu:

    Příroda 6/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907