Vyhladovělá Evropa: Řecký a holandský hladomor za druhé světové války

03.04.2018 - Tomáš Konečný

Za druhé světové války svíral starý kontinent všudypřítomný hlad. Už v roce 1939 nebyly k dostání ovoce, káva, mléko, smetana, vajíčka a maso. Lidé tak museli použít veškerý um, aby dokázali výpadek potravin nahradit – nebo alespoň ošidit žaludek

<p>Děti, které dokázaly sehnat jídlo. Přes sto tisíc jiných lidí v Holandsku takové štěstí nemělo.</p>

Děti, které dokázaly sehnat jídlo. Přes sto tisíc jiných lidí v Holandsku takové štěstí nemělo.


Reklama

Káva se vyráběla z žaludů, bukvic, cikorky a kořenů pampelišek, sušená vajíčka tvořil převážně popel, máslo nahradila ztužovadla a margarín. Vepřové či hovězí maso se na talíře nedostalo vůbec, občas bylo králičí. Domácí zvířata v protektorátu Čechy a Morava totiž konfiskovaly okupační orgány, ovšem na chov králíků se omezení nevztahovala. 

Hlad nastal po přerušení obchodu také v neutrálních státech. Ve Španělsku fungoval přídělový systém i na olivový olej a těstoviny, ve Švýcarsku se průměrný kalorický příjem snížil za války o třetinu.

Zhroucení přídělů

Jako první začalo v boji s hladem prohrávat Řecko. V zimě 1941/42, půl roku po napadení vojsky Osy, došly v zemi potraviny. Po příchodu války se zhroutil přídělový systém, zemědělci si všechny plodiny schovávali a ekonomika kolabovala. Mnoho pozdějších autorů obviňovalo německou armádu, že hladomor rozpoutala zabíráním skladů potravin, ale pravda byla spíš opačná: Němci zkoušeli zabavováním jídla obnovit přídělový systém, ovšem neúspěšně, protože místní obyvatelé a partyzáni sklady rabovali či zapalovali. 

Ať už byly příčiny jakékoliv, zavládl chaos. Ve městech u pobřeží vzrostla úmrtnost trojnásobně, na ostrovech byla devítinásobná. Z celkových 410 tisíc řeckých obětí války zabil 250 tisíc lidí hlad.

Zpustošené Holandsko

Situace v Řecku byla tak zoufalá, že se Britové a Němci dohodli na ukončení blokády a od podzimu 1942 proudila na jih mezinárodní potravinová pomoc. Tragédii v jiných státech však nikdo neřešil. Nizozemí, ačkoliv byli jeho obyvatelé považováni za árijce, čelilo systematickému vykrádání. V roce 1944 tam propukl hladomor a vyžádal si 100–150 tisíc obětí. Amsterodam při osvobození byl popisován jako „rozlehlý koncentrační tábor“, kde existovaly „hrůzy srovnatelné s těmi v Belsenu či Buchenwaldu“.

TIP: Hladomor z druhé světové války mají Nizozemci stále ještě v genech

Německo uchránila před hladomorem pouze rekordní sklizeň v roce 1943. Na začátku války dostával průměrný Němec 2 570 kalorií na den, zatímco na jejím konci jen 1 412. Nicméně v okupovaném Nizozemí byl denní příděl v roce 1944 pod hranicí 400 kalorií – i v Osvětimi se přitom držel téměř na dvojnásobku! V protektorátu Čechy a Morava šlo v té době o 1 100 kalorií. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Zhruba polovina psů v experimentech odmítla záměrně špatnou radu cizího člověka. Jsou v tom lepší než lidské děti, makaci nebo šimpanzi.

Věda

Lady Caroline Lambová byla anglická šlechtična a spisovatelka. Byla milenkou George Gordona Byrona. Jejich vztah je námětem řady děl, například filmu Lady Caroline Lamb z roku 1972.

Historie

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Vesmír

Britské tanky Challenger 2 stále zůstávají také ve hře s tím, že je bude třeba modernizovat.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907