Vyslanec vědy a techniky: Jaké vědecké přístroje nese rover Perseverance

23.02.2021 - Michael Voplatka

Vědecké cíle roveru Perseverance se točí okolo biologie a hledání mimozemského života. Tohle jsou jeho klíčové vědecké přístroje


Reklama

Zatímco rover Curiosity měl zjistit, zda na Marsu v minulosti panovaly podmínky vhodné pro život (a odpověděl kladně), Perseverance jde ještě dál. Pomocí vědeckých přístrojů má osvětlit, jestli se tam živé formy skutečně někdy vyskytovaly. Na základě stanovených výzkumných cílů mise obdržela NASA téměř 60 návrhů na vědecké přístroje a v červenci 2014 z nich vybrala následujících sedm:

 PIXL, Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry – rentgenový fluorescenční spektrometr se zaměří na minoritní látky na povrchu a bude zkoumat jejich zastoupení a rozložení. Získáme tak dosud nejpodrobnější informace o chemickém složení povrchových útvarů.

 RIMFAX, Radar Imager for Mars’ Subsurface Experiment – podpovrchový radar s rozlišením v řádu centimetrů nahlédne do hloubky až 10 m. Dokáže tam detekovat rozdílnou hustotu dílčích vrstev, jejich strukturu, jednotlivé kameny, či dokonce meteority a samozřejmě také vodní i ledové depozity.

 MEDA, Mars Environmental Dynamics Analyzer – soustava mnoha meteorologických senzorů, jež nám poskytnou data o teplotě, směru a rychlosti větru, tlaku, relativní vlhkosti, intenzitě radiace a také o množství, tvaru a velikosti prachových částic v atmosféře. Díky této meteostanici získáme pro budoucí pilotované mise přesná data o místním počasí i podmínkách na povrchu a kromě toho budeme moct naměřené údaje z jiných přístrojů zasadit do širšího kontextu.

 MOXIE, Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment – tento technologický průkopník bude z oxidu uhličitého získaného z marsovského ovzduší vyrábět kyslík. Rozhodně patří k nejzajímavějším a nejdůležitějším přístrojům mise. Jeho funkčnost se totiž stane dobrou zprávou pro budoucí výpravy astronautů, kteří budou muset na planetě vyrábět kyslík k dýchání i jako součást palivové směsi na cestu zpět.

 SuperCam – přístroj tvoří dva vysoce výkonné lasery a čtyři spektrometry. Laserové pulzy budou na dálku ozařovat vybraná místa na povrchu, čímž odpaří množství materiálu pro následnou analýzu pomocí spektrometrů. Bude tak možné zjistit chemické a mineralogické složení zkoumaného objektu. Zařízení dále dokáže rozpoznat i organické sloučeniny. Pokud se navíc k jeho práci přidá dvojice mikrofonů, zvládne vozítko určit rovněž hmotnost odpařeného vzorku, a to díky malé tlakové vlně, jež při zásahu laserem vzniká.

 Mastcam-Z – panoramatická stereoskopická kamera se zoomem poslouží nejen k vizuálnímu zkoumání okolního prostředí roveru, ale pomůže také studovat místní mineralogii a bude asistovat při celé řadě operací prováděných robotem. Okolí přitom zvládne sledovat ve viditelné, ultrafialové a infračervené části spektra, a může tak například odhalit místa dopadů meteoritů. V neposlední řadě bude Mastcam-Z zkoumat denní i noční oblohu.

TIP: Touchdown! Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu

 SHERLOC, Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals – ultrafialový Ramanův spektrometr představuje snad největší hvězdu vědeckého sedmera na Perseverance. S velmi jemnou rozlišovací schopností bude studovat mineralogické složení hornin a hledat v nich organické sloučeniny, jež na naší planetě tvoří základní stavební kameny života. Jde o vůbec první ultrafialový Ramanův spektrometr, který jsme na Mars poslali. A aby na svou práci nebyl „detektiv“ SHERLOC sám, pomůže mu kamera pojmenovaná WATSON, jež má pořizovat detailní snímky textur zkoumaných hornin.

V útrobách Perseverance

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907