Vyslanec vědy a techniky: Jaké vědecké přístroje nese rover Perseverance

23.02.2021 - Michael Voplatka

Vědecké cíle roveru Perseverance se točí okolo biologie a hledání mimozemského života. Tohle jsou jeho klíčové vědecké přístroje


Reklama

Zatímco rover Curiosity měl zjistit, zda na Marsu v minulosti panovaly podmínky vhodné pro život (a odpověděl kladně), Perseverance jde ještě dál. Pomocí vědeckých přístrojů má osvětlit, jestli se tam živé formy skutečně někdy vyskytovaly. Na základě stanovených výzkumných cílů mise obdržela NASA téměř 60 návrhů na vědecké přístroje a v červenci 2014 z nich vybrala následujících sedm:

 PIXL, Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry – rentgenový fluorescenční spektrometr se zaměří na minoritní látky na povrchu a bude zkoumat jejich zastoupení a rozložení. Získáme tak dosud nejpodrobnější informace o chemickém složení povrchových útvarů.

 RIMFAX, Radar Imager for Mars’ Subsurface Experiment – podpovrchový radar s rozlišením v řádu centimetrů nahlédne do hloubky až 10 m. Dokáže tam detekovat rozdílnou hustotu dílčích vrstev, jejich strukturu, jednotlivé kameny, či dokonce meteority a samozřejmě také vodní i ledové depozity.

 MEDA, Mars Environmental Dynamics Analyzer – soustava mnoha meteorologických senzorů, jež nám poskytnou data o teplotě, směru a rychlosti větru, tlaku, relativní vlhkosti, intenzitě radiace a také o množství, tvaru a velikosti prachových částic v atmosféře. Díky této meteostanici získáme pro budoucí pilotované mise přesná data o místním počasí i podmínkách na povrchu a kromě toho budeme moct naměřené údaje z jiných přístrojů zasadit do širšího kontextu.

 MOXIE, Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment – tento technologický průkopník bude z oxidu uhličitého získaného z marsovského ovzduší vyrábět kyslík. Rozhodně patří k nejzajímavějším a nejdůležitějším přístrojům mise. Jeho funkčnost se totiž stane dobrou zprávou pro budoucí výpravy astronautů, kteří budou muset na planetě vyrábět kyslík k dýchání i jako součást palivové směsi na cestu zpět.

 SuperCam – přístroj tvoří dva vysoce výkonné lasery a čtyři spektrometry. Laserové pulzy budou na dálku ozařovat vybraná místa na povrchu, čímž odpaří množství materiálu pro následnou analýzu pomocí spektrometrů. Bude tak možné zjistit chemické a mineralogické složení zkoumaného objektu. Zařízení dále dokáže rozpoznat i organické sloučeniny. Pokud se navíc k jeho práci přidá dvojice mikrofonů, zvládne vozítko určit rovněž hmotnost odpařeného vzorku, a to díky malé tlakové vlně, jež při zásahu laserem vzniká.

 Mastcam-Z – panoramatická stereoskopická kamera se zoomem poslouží nejen k vizuálnímu zkoumání okolního prostředí roveru, ale pomůže také studovat místní mineralogii a bude asistovat při celé řadě operací prováděných robotem. Okolí přitom zvládne sledovat ve viditelné, ultrafialové a infračervené části spektra, a může tak například odhalit místa dopadů meteoritů. V neposlední řadě bude Mastcam-Z zkoumat denní i noční oblohu.

TIP: Touchdown! Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu

 SHERLOC, Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals – ultrafialový Ramanův spektrometr představuje snad největší hvězdu vědeckého sedmera na Perseverance. S velmi jemnou rozlišovací schopností bude studovat mineralogické složení hornin a hledat v nich organické sloučeniny, jež na naší planetě tvoří základní stavební kameny života. Jde o vůbec první ultrafialový Ramanův spektrometr, který jsme na Mars poslali. A aby na svou práci nebyl „detektiv“ SHERLOC sám, pomůže mu kamera pojmenovaná WATSON, jež má pořizovat detailní snímky textur zkoumaných hornin.

V útrobách Perseverance

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle archeologů pokrývaly nejhonosnější části chrámu plátky zlata.

Zajímavosti

Lidé, kteří dříve vstávají a pracují ráno, mívají oproti „nočním sovám“ řadu výhod

Věda
Reklama

Weasely sloužily i v korejské válce. Na snímku z listopadu 1950 pokládají spojaři 1. divize námořní pěchoty telefonní kabel. zdroj: Wikipedia (J.W. Helms Jr. public domain)

Válka

Helena Bavorská s rodinou okolo roku 1854. Třetí zleva Carl Theodor. zdroj: Wikipedia (Karl Joseph Stieler, public domain)

Historie

Asi dva tisíce světelných roků vzdálená planetární mlhovina Abell 31 má sice úctyhodný úhlový průměr kolem 16′, ale s jasností 12 mag je velice slabá. Při jejím hledání se zaměřte na dvojici jasnějších hvězd 10. velikosti, které jsou na snímku vidět poblíž středu a pravého okraje mlhoviny

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907