Vyznavači krvavých bohů: Krvelační keltští válečníci

13.11.2017 - Barbora Jelínková

Caesarovo líčení keltských krutostí kdysi historici považovali za římskou propagandu. Nálezy obětí v bažinách však jeho slova potvrzují. Co vedlo naše předky k tomu, aby si bohy usmiřovali lidskými životy?

Nález lindowského muže utvrdil badatele v přesvědčení, že Keltové přinášeli bohům nejen zvířecí oběti, ale i lidské. Vlevo vizualizace tzv. „proutěného muže“.
Nález lindowského muže utvrdil badatele v přesvědčení, že Keltové přinášeli bohům nejen zvířecí oběti, ale i lidské. Vlevo vizualizace tzv. „proutěného muže“.

Reklama

V roce 1984 došlo v močálech nedaleko britského Manchesteru k pozoruhodnému objevu: V rašeliništi se našlo tělo nahého Kelta, který zjevně skonal násilnou smrtí. Jeho lebku někdo třikrát prorazil ostrým nástrojem, neznámý však zemřel uškrcením provazem, následně mu ještě prořízli krk a jeho ostatky skončily v bažině. Nález mumie tzv. lindowského muže archeology utvrdil v přesvědčení, že Keltové svým božstvům obětovali kromě zvířat také příslušníky vlastního národa. 

TIP: Vyznavači krvavých bohů: Lidské oběti v krutém světě Aztéků

Podle jedné z teorií patří tělo druidskému princi Loverniovi z Irska, který naposledy vydechl kolem roku 60. Je možné, že dobrovolně nabídl svůj život jako oběť bohům za porážku Římanů, kteří v té době obsazovali Anglii. 

Římané se nemýlili

Jedno z nejstarších svědectví o keltských obětních rituálech podal Gaius Caesar: Popsal Kelty jako krvelačné válečníky, kteří se nerozpakovali své zajatce krutě mučit. Ve slavných Zápiscích o válce galské rovněž líčil, že navzdory císařskému zákazu vykonávali lidské oběti. 

Z jednostranného zaměření textu s důrazem na negativní vlastnosti zmíněného etnika dřív historikové usuzovali, že se možná jednalo spíš o římskou propagandu s cílem Kelty pošpinit. Pozdější archeologické nálezy však Caesarova slova potvrdily – bažiny vydaly ostatky řady obětí, které byly usmrceny několika způsoby současně. Není tak pochyb, že Keltové tento náboženský obřad skutečně praktikovali. 

Zemřít čtyřikrát jinak 

Keltové přikládali mimořádný význam hlavě, kterou považovali za sídlo životní energie a moudrosti. Bojovníci běžně zdobili svá obydlí useknutými hlavami nepřátel a zmíněný kult se nakonec promítl i do rituálu obětování. 

Lidská oběť vzešla obvykle z řad zločinců nebo válečných zajatců. Zemřít přitom mohla čtyřmi způsoby: upálením, utopením, oběšením či pohřbením zaživa – jednalo se tedy o smrt ohněm, vodou, vzduchem nebo zemí. Obřad téměř vždy zahrnoval ještě useknutí hlavy a krev vytékající z proříznuté krkavice vzápětí zavlažila pole. Na závěr kněží rozdělili tělo na několik částí a ty zakopali na různých místech, aby tak zajistili větší úrodu. 

Jedna oběť pak mohla padnout na oltář hned několika bohům, přičemž pro každého zemřela jinak. Lindowský muž byl s ohledem na způsob smrti patrně obětován nejvyšší božské trojici keltského panteonu: bohu války a „otci kmene“ Toutatisovi, pánovi nebe a hromů Taranisovi a vládci stromoví Esusovi.

Po stopách proutěného muže 

Zatímco o keltských lidských obětech se mimo Caesara zmiňují i další významní vládci a myslitelé jako Cicero, Suetonius, Lucanus, Tacitus či Plinius Starší, o tzv. proutěném muži hovoří pouze řecký historik a zeměpisec z přelomu letopočtu Strabon. Podle něj šlo o jeden z mnoha způsobů, jak Keltové přinášeli lidské oběti: Z větví vytvořili proutěnou „sochu“, v níž následně zvolený nešťastník uhořel. Pálení proutěných či dřevěných soch (již bez lidských obětí) přitom v řadě zemí přetrvalo v rámci různých svátků, včetně amerického festivalu s příznačným názvem Burning Man neboli „hořící muž“.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikipedie, Penn Museum Gordion Archive

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ledoborec Polarstern vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.

Zajímavosti

V prachu se může skrývat rezistence na antibiotika 

Věda

Půlmilionový roj sarančat pustinných (Desert locust) dokáže za jediný den spořádat stejné množství jídla jako 10 slonů, 25 velbloudů nebo 2 500 lidí. Velké roje mohou mít až 80 milionů jedinců.

Revue

Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci

Historie

Požár při testu motorů Reaver.

Vesmír

Jádro oblasti rozšíření kakadu palmového (Probosciger aterrimus) se omezuje na region Nové Guineje a cíp na severu Austrálie.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907