Vyznavači krvavých bohů: Závan z řeckého podsvětí

16.11.2017 - Barbora Jelínková

Staří Řekové, Keltové i Aztékové – princip lidské oběti najdeme snad ve všech velkých náboženských systémech, křesťanství nevyjímaje. Co vedlo naše předky k tomu, aby si bohy usmiřovali lidskými životy?

V legendě o Prometheovi přinesl syn Titánů lidem oheň, za což jej bohové přikovali ke skále a orel mu každý den vyrval játra, která přes noc opět dorostla. Prometheus se tak obětoval pro lidstvo.
V legendě o Prometheovi přinesl syn Titánů lidem oheň, za což jej bohové přikovali ke skále a orel mu každý den vyrval játra, která přes noc opět dorostla. Prometheus se tak obětoval pro lidstvo.

Reklama

V řecké mytologii se v porovnání s náboženstvími jiných dávných civilizací setkáváme s nápadným antropomorfismem: Zatímco Aztékové či Keltové ztotožňovali své bohy s přírodními jevy i nebeskými tělesy a zdůrazňovali tím svou bezvýznamnost, Řekové je vnímali jako bytosti podobné lidem. Členové řeckého panteonu se navíc dopouštěli stejných chyb a selhání. 

Osudy starověkých bohů se po generace předávaly ústní tradicí a dodnes o nich se zájmem čteme. Méně se však ví, jak vypadal reálný náboženský život tehdejších Řeků.

Lidská oběť v bájích a pověstech

V komunikaci s bohy přikládali Řekové největší význam právě oběti, přičemž přinášeli dary těm z nich, které si právě chtěli naklonit. Například mořeplavci si tak předcházeli vládce moří Poseidona, pro vojáky byl zas důležitý Ares, bůh války. Dlouho se předpokládalo, že Řekové rituálně obětovali pouze zvířata: Ženy předkládaly bohyním samice, zatímco muži žádali o přízeň bohů oběťmi samčího pohlaví. 

O lidských obětech existuje jen pár zmínek, leccos však napovídají literární záznamy. V legendě o Prometheovi přinesl syn Titánů lidem oheň, za což jej bohové přikovali ke skále a orel mu každý den vyrval játra, která přes noc opět dorostla. Prometheus se tak obětoval pro lidstvo. V jiném příběhu usmrtil nestvůrný Minotaurus s tělem člověka a hlavou býka každý rok sedm panen a sedm mladíků z Athén, dokud jeho řádění nezarazil hrdina Theseus. Podle vědců mohou právě takové náznaky vypovídat o vztahu původních obyvatel Peloponéského poloostrova k lidským obětem.

Vlčí hora promlouvá

Hmatatelným důkazem by se pak mohl stát například rok starý objev z hory Lykaion (v překladu „hora vlků“). Z literárních pramenů ji známe jako rodiště nejvyššího boha Dia a na jejím vrcholku se kdysi měla nacházet svatyně, kde se prý vykonávaly i krvavé lidské oběti. Řekové údajně věřili, že kdo tam obětuje Diovi a maso zemřelého pozře, změní se ve vlka

Archeologové v místě obětního ohniště skutečně kromě zbytků popela a zvířecích kostí našli i lidské ostatky. Velmi pravděpodobně patřily mladému chlapci, který zemřel upálením. Pokud badatelé domněnku potvrdí, budeme možná muset obraz vzdělaných, kultivovaných a na svou dobu nesmírně vyspělých Řeků mírně upravit. 

Krvavé Kartágo

Lidské oběti byly běžné rovněž ve starověké fénické kolonii Kartágo, jež se rozkládala na území dnešního Tuniska v letech 800–146 př. n. l. Rodiče tam obětovali bohům často i jen několikatýdenní kojence a ukládali je do speciálních obětišť zvaných tofety. Nešlo přitom pouze o děti otroků či zajatců, ale mnohdy také o potomky ze vznešených rodin.

Poselství Abraháma

O lidské oběti vypráví i Starý zákon: Abrahám se na Boží příkaz chystal obětovat svého jediného syna Izáka, ale Bůh na poslední chvíli jeho ruku zadržel a odměnil ho za bezmeznou oddanost. Tým amerického vědce Toma Starka došel zkoumáním příběhu k závěru, že se ve starověkém Izraeli až do 7. století př. n. l. souběžně s judaismem praktikovalo i polyteistické náboženství. Židovský bůh Jahve představoval podle Starka zpočátku jen jednoho z členů panteonu a Izraelité mu zřejmě přinášeli i lidské oběti, především při válkách. V případě vítězství pak údajně na znamení vděku obětovali ženy a děti. 


Seriál: Vyznavači krvavých bohů

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: deviantart.com, NathanRosario

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.

Vesmír

Slovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.

Historie

Vyvolávací cena státovky je jeden milion korun. „Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti. Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč. 

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907