Vzácný zelený záblesk při západu slunce: Snadno vysvětlitelná záhada

Zelený záblesk představuje vyhledávaný atmosférický jev, který se obvykle poštěstí spatřit trpělivým pozorovatelům u moře či vysoko v horách, je-li vzduch velmi klidný. Jak tento jev vzniká?

10.07.2021 - Michal Švanda



I když se to nezdá, zemská atmosféra tvoří optické prostředí, v němž se záření různých vlnových délek láme. Ovzduší se chová v podstatě jako obří čočka o velmi malé mohutnosti. A tak se jevy tzv. disperze světla výrazně projevují, až když se Slunce nachází nízko nad obzorem. Mluvíme o tzv. astronomické refrakci, kdy je sluneční disk v důsledku lomu světla v atmosféře zdánlivě výš nad horizontem než ve skutečnosti.

Hodnota refrakce však závisí na vlnové délce světla, tedy na jeho barvě: Největší je pro krátké vlnové délky – modrou a fialovou barvu, nejmenší pro červenou. Nachází-li se tedy disk naší hvězdy opravdu nízko nad obzorem a atmosféra je velmi klidná, dojde ke zdánlivému vertikálnímu posunu obrazu Slunce v různých barvách. 

TIP: Půvab nebeské duhy: Jak se staví nejkrásnější přírodní most

Posun je velmi malý, ve většině slunečního disku se opět složí v bílé světlo. Úplně nahoře bychom však nalezli fialový a modrý cíp, nicméně uvedeného záření není mnoho, takže je separátně pozorovatelné jen výjimečně. Dále jde o přebytek zeleného záření, které tvoří podstatu tzv. zeleného záblesku. Následují žluté, oranžové až červené odstíny, jež splývají. Podaří-li se vám tudíž při západu Slunce pozorovat onen zelený cípek, právě jste spatřili zelený záblesk. 


Další články v sekci