Vztekem ku zdraví? Vylévání hněvu nám podle vědců prý opravdu nepomáhá

26.06.2017 - Kateřina Helán Vašků

Je pravdou, že když člověk „upustí páru“ na internetu, nepřenáší si pak tolik agrese do běžného života?

Jak zvládnout vztek -<p>„Upuštění páry“ podle vědců žádné ozdravné účinky nemá – právě naopak.</p>
Jak zvládnout vztek -

„Upuštění páry“ podle vědců žádné ozdravné účinky nemá – právě naopak.


Reklama

Známe to z vlastní zkušenosti: Neúspěch, špatná zpráva nebo jen nepříliš dobrý oběd v restauraci k agresivnímu sdělení, e-mailu či negativnímu hodnocení v současném internetově propojeném světě téměř vybízejí. Zmíněné „upuštění páry“ však podle vědců žádné ozdravné účinky nemá – právě naopak

Psycholog Brad Bushman z Ohio State University prováděl experiment s tímto zaměřením již v roce 2002. Testoval při něm 600 studentů, kteří na rozčilující událost reagovali různě: Někteří se rozzlobili a vyvolali hlasitou diskusi, další přemýšleli, zda sami nepochybili, jiní naopak nedělali nic a nechali problém „vyšumět“. Podle běžné představy měli mít studenti, kteří dali svému hněvu volný průchod, nejlepší pocit. Ve skutečnosti však nakonec uvedli, že jsou rozzlobení a podráždění, zatímco nejlépe se cítila skupina, jež nedělala nic

TIP: Chvilka na vychladnutí: Norové krotí internetové diskutéry

Úskalí vylévání hněvu na internetu spočívá podle Bushmana v tom, že takové zprávy často píšeme bezprostředně, z pohodlí domova a jakoby „ošáleni“ tím, že je nikdo nebude číst. Přímá konfrontace naopak vyžaduje fyzickou přítomnost obou stran, a než se s danou osobou setkáme, stačíme mnohdy vychladnout. Studie z roku 2013 pak ukázala, že lidé, kteří si pravidelně vylévají zlost on-line, jsou celkově náchylnější k hněvu a v důsledku se například chovají bezohledněji při řízení

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907