Whiskey s ledem: Sovětsko-švédský incident ponorky S-363 (2)

24.12.2019 - Jan Čurda

Severské království je dnes a bylo i za studené války neutrální zemí. Přesto se nevyhnulo pozornosti Moskvy. Vzdušný prostor Švédska narušovaly vojenské letouny, do výsostných vod zase vplouvaly lodě a ponorky. Jeden z těchto incidentů mohl dokonce skončit jadernou katastrofou

<p>Švédští výsadkáři během cvičení na pobřeží během krize se sovětskou ponorkou</p>

Švédští výsadkáři během cvičení na pobřeží během krize se sovětskou ponorkou


Reklama

Jak se sovětská flotila blížila ke švédskému pobřež, dělostřelci pobřežní obrany aktivovali své střelecké radary. Tato skutečnost nakonec přiměla sovětské lodě, aby se zastavily. Pouze remorkér pokračoval v plavbě k ponorce, dokud mu cestu nepřehradil švédský torpédový člun.

Předchozí část: Whiskey s ledem: Sovětsko-švédský incident ponorky S-363 (1)

Švédové mezitím provedli spektroskopické měření gama záření ponorky S-363 a zjistili stopové množství uranu-238, což naznačovalo, že na palubě zřejmě jsou atomové zbraně. Švédové věděli, že Sověti už v 50. letech otestovali torpédo s jadernou hlavicí. To bylo určeno k ničení skupin nepřátelských lodí… 

Neuvěřitelná chyba

Druhého listopadu, po několika dnech vyjednávání, se nakonec kapitán Gustin doprovázený politickým důstojníkem Vasilijem Besedinem podrobil šestihodinovému výslechu na palubě torpédového člunu Vastervik. Kapitán trval na tom, že jeho lodi se nešťastnou náhodou porouchaly všechny čtyři navigační systémy zároveň a ponorka přidriftovala ke Karlskroně od 160 km vzdáleného pobřeží Polska.

Vzhledem k tomu, že k vjezdu do karlskronského zálivu musela jakákoliv loď vykonat řadu náročných manévrů, upozornil švédský partner kapitána na skutečnost, že v takovém případě jde o chybu „hodnou zápisu do Guinnessovy knihy rekordů“. Mezitím vypukla bouře, která oslepila švédské radary. Když se zase vyjasnilo, objevily se dvě lodě, které se blížily ke švédskému břehu.

Navigační chyba, nebo špionáž?

Pro případ sovětského vpádu rozhodl premiér Thorbjörn Fälldin o uvedení bojových letounů námořnictva a děl pobřežní obrany do pohotovosti. Po 20 minutách se však zjistilo, že jde o dvě německé obchodní lodě. Nakonec po desetidenním otálení Moskva dovolila Švédům uvízlou ponorku uvolnit. Švédské remorkéry ji odtáhly na volné moře a předali admirálu Kalininovi. S-363 se vrátila do svého přístavu v Libavě 7. listopadu.

Politruk Besedin později řekl švédskému novináři: „Naši důstojníci měli rozkaz vyhodit do vzduchu ponorku i s celou posádkou, pokud by se švédské ozbrojené síly pokusily o převzetí lodi. Tento rozkaz by byl vykonán. Na palubě se v torpédometech nacházela torpéda s jadernými hlavicemi. Účinek odpálení takové jaderné hlavice by byl srovnatelný s dopadem bomby, která zpustošila Hirošimu. Je hrozné jen pomyslet na to, jakou zkázu by to Švédsku přineslo.“

Karl Anderson Besedinovy výroky zpochybnil a tvrdil, že ponorka by byla znehodnocena zničením hřídele šroubů a ventilů, nikoliv odpálením jaderných hlavic. Besedin také trval na tom, že došlo k navigační chybě v důsledku poškození způsobeného dřívější kolizí, což přinutilo posádku S-363 spoléhat na méně přesné způsoby navigace. Objevily se také spekulace, že ponorka testovala nový nespolehlivý inerciální navigační systém. 

Další hon

Tento incident odstartoval desetiletí zesíleného honu na ponorky ve švédských vodách. Navzdory vypáleným torpédům, shozeným hlubinným náložím a minám při mnoha desítkách kontaktů nebyla žádná sovětská ponorka zničena. Stockholm také začal pracovat na modernizaci svých pobřežních podmořských plavidel. 

Hon na ponorku vyvolal kontroverze také na švédské politické scéně. Pravice viděla v incidentu S-363 důkaz špatných úmyslů Sovětského svazu a požadovala posílení armády. Naopak někteří levicoví politici tvrdili, že sonarem zachycené ponorky patřily ve skutečnosti NATO, které chtělo Švédy vyprovokovat proti Sovětům. Pátrání po sovětských ponorkách ustalo s koncem studené války – avšak ne na trvalo.

TIP: Havárie strategických bombardérů: Na hraně jaderné apokalypsy

V roce 2014 se prudce zhoršily vztahy mezi Ruskem a Západem v souvislosti s ruskou anexí Krymu a v říjnu téhož roku strávilo královské námořnictvo týden snahou vypátrat miniponorku, která se údajně objevila ve Stockholmském souostroví. Armáda totiž zachytila vysílání na nouzové frekvenci, načež se rozjela velká letecká i námořní pátrací operace. Ruské ministerstvo obrany nicméně informace o údajném průniku ruské ponorky do švédských výsostných vod popřelo. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907