Paleontologové vykopali hyperšelmu, mnohem větší a nebezpečnější příbuznou dnešních tasmánských čertů
V odlehlém koutě severozápadního Queenslandu nedávno vykopali pozoruhodné fosilie. Jednou z nich je i divoký dravý vačnatec, který dostal jméno Whollydooleya tomnpatrichorum.
Whollydooleyu popsali podle objevených stoliček. Vědci z nich odvodili, že whollydooleya byla pořádným dravcem, mnohem větším a nebezpečnějším příbuzným dnešních tasmánských čertů, čili ďáblů medvědovitých. Tasmánští čerti mají hmotnost kolem 10 kg, whollydooleya byla asi 2,5 krát těžší. Jestli byly vzteklé podobně jako tasmánští čerti, tak můžeme být rádi, že se už dnes v Austrálii nepotulují.
Whollydooleya žila před 5 miliony let, tedy v třetihorách, na sklonku období miocénu. Podle vědců měla tato šelma tak hrozivé zuby, že byla schopná zabít a roztrhat i ta největší zvířata své doby.
TIP: Gualicho: Tunový dravý dinosaurus s ručkami jako lidské děcko
Není divu, že paleontologové mluví o hyperšelmě. Podobné nálezy jsou velmi vzácné, protože Austrálie v té době dramaticky vysychala, takže tam nežilo mnoho zvířat.
University of New South Wales
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
