Za predispozici k infarktu zřejmě může dávná mutace lidského genu

26.07.2019 - Stanislav Mihulka

Jedna dávná mutace zřejmě výrazně zhoršila náchylnost lidského těla k infarktu

<p>Infarkt je běžnou chorobou dnešní doby</p>

Infarkt je běžnou chorobou dnešní doby


Reklama

Jako lidé jsme mezi savci v řadě ohledů výjimeční. Paradoxně jde v některých ohledech o věci, bez kterých bychom se rádi obešli. Týká se to například infarktu, který v řadě případů nemá žádnou zjevnou příčinu, jako je například obezita, vysoký tlak, kouření nebo vysoký cholesterol.

Evoluční nevýhoda

Podle nového výzkumu amerických vědců je významnou příčinou infarktů jedna dávná mutace, která postihla naše předky a vypnula jim důležitý gen. Podle některých teorií šlo o mutaci, která chránila naše předky před malárií, ale mohla to být jen nešťastná náhoda.

K této mutaci došlo v lidské linii přibližně před 2 až 3 miliony let a zasáhla gen jménem CMAH, jehož produkt je zodpovědný za výrobu jedné sialové kyseliny, označované jako Neu5Gc. Tuto cukernou aminokyselinu mají v těle prakticky všichni savci s výjimkou našeho druhu. Různé sialové kyseliny jsou jinak v těle běžné a podílejí se na mnoha různých procesech, včetně imunity.

TIP: Zákaz trans tuků se osvědčil: Lidé mají méně infarktů a mrtvic

Když vědci vypnuli zmíněný den u pokusných myší a napodobili tím situaci u člověka, tak myši dvakrát častěji trpěly aterosklerózou, čili kornatěním tepen, která často předchází infarktu. Mechanismus těchto změn zatím není úplně jasný. Zřejmě ale vypnutí genu CMAH a ztráta sialové kyseliny Neu5Gc v těle vede k častějším zánětům, které pak následně zvyšují riziko infarktu. Situace se ještě zhoršuje při konzumaci červeného masa. Takové maso totiž obsahuje velké množství dotyčné sialové kyseliny Neu5Gc, což záněty ještě zesiluje.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907