Záhada blikající Tabbyiny hvězdy se začíná vyjasňovat

16.10.2017 - Martin Reichman

Nová pozorování rozplétají záhadu blikající Tabbyiny hvězdy ze souhvězdí Labutě

Za nejpravděpodobnější příčinu změn v jasnosti hvězdy vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů.
Za nejpravděpodobnější příčinu změn v jasnosti hvězdy vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů.

Reklama

Tabbyina hvězda ze souhvězdí Labutě, oficiálně označovaná jako KIC 8462852, je žlutobílý trpaslík vzdálený asi 1 500 světelných let od Země. Dřívější pozorování ukázala nevysvětlitelné změny v její jasnosti. Změna jasnosti je obvykle signálem o tranzitujícím tělese – objekt, který z pohledu sondy zastíní hvězdu, sníží její jasnost. Potíž je v tom, že obvyklá změna jasnosti u tranzitujících exoplanet je několik promile či procent a celý jev je zároveň velmi pravidelný. U hvězdy KIC 8462852 ale vědci zaznamenali dva případy poklesu jasnosti o 15 a 22 %, což je zcela výjimečná hodnota.

Komety, mimozemšťané či prachové mračno?

Teorií o tom, co je příčinou nevysvětlitelného poklesu v jasnosti hvězdy se objevilo velké množství – ve hře bylo například hejno komet i spekulace o superkonstrukci mimozemské civilizace. Nejnovější dílek do záhadné skládačky Tabbyiny hvězdy přidal dalekohled Spitzer, observatoř SWIFT a pozemské dalekohledy belgické observatoře AstroLAB IRIS.

TIP: Záhadná hvězda KIC 8462852: Hejno komet, nebo mimozemšťané?

Pozorování ukázala, že poklesy v jasnosti jsou mnohem méně patrné v infračervené oblasti než v ultrafialovém a viditelném světle. Podle vědců to znamená, že snižování jasnosti mají na svědomí částečky prachu – pokud by hvězdu zakrývalo cokoliv většího, byly by poklesy stejně intenzivní v infračerveném i ultrafialovém světle. Za nejpravděpodobnější příčinu tak nyní vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907