Záhada blikající Tabbyiny hvězdy se začíná vyjasňovat

16.10.2017 - Martin Reichman

Nová pozorování rozplétají záhadu blikající Tabbyiny hvězdy ze souhvězdí Labutě

Za nejpravděpodobnější příčinu změn v jasnosti hvězdy vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů.
Za nejpravděpodobnější příčinu změn v jasnosti hvězdy vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů.

Reklama

Tabbyina hvězda ze souhvězdí Labutě, oficiálně označovaná jako KIC 8462852, je žlutobílý trpaslík vzdálený asi 1 500 světelných let od Země. Dřívější pozorování ukázala nevysvětlitelné změny v její jasnosti. Změna jasnosti je obvykle signálem o tranzitujícím tělese – objekt, který z pohledu sondy zastíní hvězdu, sníží její jasnost. Potíž je v tom, že obvyklá změna jasnosti u tranzitujících exoplanet je několik promile či procent a celý jev je zároveň velmi pravidelný. U hvězdy KIC 8462852 ale vědci zaznamenali dva případy poklesu jasnosti o 15 a 22 %, což je zcela výjimečná hodnota.

Komety, mimozemšťané či prachové mračno?

Teorií o tom, co je příčinou nevysvětlitelného poklesu v jasnosti hvězdy se objevilo velké množství – ve hře bylo například hejno komet i spekulace o superkonstrukci mimozemské civilizace. Nejnovější dílek do záhadné skládačky Tabbyiny hvězdy přidal dalekohled Spitzer, observatoř SWIFT a pozemské dalekohledy belgické observatoře AstroLAB IRIS.

TIP: Záhadná hvězda KIC 8462852: Hejno komet, nebo mimozemšťané?

Pozorování ukázala, že poklesy v jasnosti jsou mnohem méně patrné v infračervené oblasti než v ultrafialovém a viditelném světle. Podle vědců to znamená, že snižování jasnosti mají na svědomí částečky prachu – pokud by hvězdu zakrývalo cokoliv většího, byly by poklesy stejně intenzivní v infračerveném i ultrafialovém světle. Za nejpravděpodobnější příčinu tak nyní vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907