Záhada kriminalistiky: Proč se ke spáchání zločinu přiznávají nevinní lidé?

16.02.2020 - Stanislav Mihulka

V USA za poslední půlstoletí osvobodili přes 300 lidí, kteří se přiznali ke zločinu, který ve skutečnosti nespáchali. Otázkou je, proč to tito lidé vlastně dělají...


Reklama

Vyšetřování těžkých zločinů bývá komplikované a náročné. Pro kriminalisty je rozhodujícím úspěchem, když se podezřelý přizná a vyšetřování je tím pádem možné uzavřít. Pro soudce přiznání ke zločinu obvykle představuje zlatý hřeb mezi veškerými důkazy. Problém je ale v tom, že se někdy přiznávají ke zločinu lidé, kteří jej nespáchali a nejsou ani nijak spojení, například úplatkem či vydíráním, se skutečným pachatelem. Otázkou je, proč to tito lidé vlastně dělají.

Sprostí podezřelí...

Statistiky ukazují, že nejde o zanedbatelný počet lidí – jen v USA bylo za posledních 60 let osvobozeno z vězení více než 300 lidí, kteří byli uvězněni za zločin, k němuž se přiznali, ale který ve skutečnosti nespáchali. Obvykle je osvobodily důkazy založené na DNA. 

TIP: Nový výzkum: Jak souvisí násilí ve filmech s násilím v reálném světě?

Podle forenzního psychologa Saula Kassina se odpověď na záhadu falešných přiznání ukrývá v samotném procesu vyšetřování a zejména ve výsleších. Lidé se přiznávají ke zločinům, které nespáchali, pokud jsou vyslýcháni dlouho, vysilujícím způsobem a za problematických podmínek. Často se prý stává, že lidé přesvědčení o své nevinně si ani nezavolají právníka a policisté jim při výslechu řeknou, že proti nim mají důkazy, i když je nemají (což je mimochodem v USA legální způsob vyšetřování), načež se vyslýchaný zhroutí a přizná se.

Podle odborníků je alarmující především to, že se falešně přiznávají velmi mladí lidé a lidé s mentálními problémy. To ukazuje na problém na straně vyšetřovatelů. Mezi lidmi, kteří byli v USA osvobozeni, i když se sami přiznali, bylo 49 procent mladších 21 let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907