Záhada obra z Cerne Abbas: Byl dorsetský geoglyf svědkem pohanských rituálů?

18.09.2021 - Barbora Jelínková

Obří geoglyf v hrabství Dorset představuje jednu z největších záhad anglické krajiny. Neví se, kdo a proč muže s kyjem a výraznou erekcí vytvořil. Archeologové však nedávno učinili důležitý krok k rozluštění jeho tajemství

<p>Celkově téměř šedesát metrů vysoký obrys nahého muže s kyjem se nachází na svahu nedaleko obce Cerne Abbas, v jihoanglickém hrabství Dorset.</p>

Celkově téměř šedesát metrů vysoký obrys nahého muže s kyjem se nachází na svahu nedaleko obce Cerne Abbas, v jihoanglickém hrabství Dorset.


Reklama

Bez ohledu na to, jak málo o obrovi ležícím u vsi Cerne Abbas víme, jedno je jisté: Bez nadsázky jde o největšího muže britské historie. S výškou téměř 50 metrů patří k nejrozměrnějším a ze stejného důvodu i nejznámějším skulpturám nejen v Anglii, nýbrž v celé Evropě. K jeho popularitě nicméně značně přispěla pikantní situace, v níž jej neznámý autor zachytil: Jako by chtěl své již tak monumentální dílo ještě ozvláštnit, zobrazil nahého muže s výraznou erekcí. V pravé ruce pak dotyčný třímá mohutný kyj, jenž sám o sobě měří 36 metrů, a vítězoslavně jím mává nad hlavou. 

Keltové či Římané…

V plné kráse výtvor vynikne z ptačí perspektivy, případně při pohledu z protějšího kopce, kdy se ukáže kontrast zelené vegetace a bílé křídy tvořící podklad. Obraz kdosi zhotovil tak, že pečlivě vyryl přibližně 30 cm hluboké rýhy. Jak dlouho již olbřímí postava hledí na své obdivovatele, nikdo přesně neví. V okolí se kdysi tradovalo, že jde o portrét skutečného obra, jenž sužoval kraj, než ho vesničané konečně zabili. 

Většina místních se však přiklání k názoru, že dílo pochází již z pravěku či nejpozději ze starověku. Mohlo by například upomínat na keltské kmeny, které takto vzývaly pohanská božstva. Další možnost zní, že se obr zrodil v dobách starověkého Říma, a dokonce se pro něj nabízí konkrétní vzor: Bájný antický hrdina a polobůh Herkules byl totiž obvykle zobrazován nahý a s kyjem, zpravidla navíc třímající kořist. Nedávné archeologické průzkumy pod levou paží muže skutečně odhalily původně bílou, dnes již zarostlou linii, možná symbolicky znázorňující visící lví kůži. 

… nebo novověká karikatura?

Historikové jsou nicméně jiného názoru: Zaráží je totiž, že o tak nápadném krajinném prvku chybí v místních kronikách po celá staletí jakákoliv zmínka. Teprve roku 1694 zaplatil podle záznamů vikář z farnosti v Cerne Abbas tři šilinky za očištění a zvýraznění bílých obrysů. Mezi odborníky proto donedávna panovala shoda, že geoglyf vznikl až v oné době. 

Ostatně, napovídala by tomu i tehdejší politická situace v Anglii: Zemí zmítala občanská válka a u moci se ocitl vojevůdce Oliver Cromwell, který si navíc údajně nechal říkat Herkules. Není vyloučeno, že se v Dorsetu objevila jeho posměšná podobizna coby dílo tudorovských vtipálků. Danou možnost dokonce přímo zmiňuje místní duchovní a významný historik John Hutchins: Roku 1774 napsal, že obrys nechal vytvořit majitel zmíněné půdy baron Denzil Holles, a to v letech 1642–1666.  

Ve hře po celou dobu pochopitelně zůstávala i varianta, že jsou veškeré spekulace zbytečné – protože se ve skutečnosti jedná o moderní podvrh, jehož autoři se svezli na vlně popularity prokazatelně prastarých britských geoglyfů. Loni se proto archeologové rozhodli pomocí odběru vzorků přímo z terénu jednou provždy zodpovědět alespoň část z mnoha otázek, jež muže s kyjem obklopují. 

Všechno je jinak

První náznak, že původní předpoklady zřejmě vezmou za své, poskytly analýzy skořápek měkkýšů nalezených v půdě. Obsahovala totiž druhy plžů a mlžů, kteří se na území Británie vyskytovali někdy v průběhu 13. a 14. století – zřejmě tam nedobrovolně doputovali se slámou a senem používanými při přepravě zboží z kontinentu. Počátkem letošního května pak badatelé publikovali závěry dalšího, důkladnějšího průzkumu, který přinesl ještě pozoruhodnější výsledky. 

Tým z britského institutu National Trust, jenž zodpovídá za ochranu historického dědictví, ve spolupráci s nezávislými archeology využil relativně novou metodu: Materiál odebraný přibližně z metrové hloubky podrobili tzv. opticky stimulované bioluminiscenci. Její pomocí se měří energie, kterou odrazí vzorek ozářený infračerveným světlem, načež lze stanovit, kdy se naposledy ocitl na přímém slunečním svitu. 

Ukázalo se, že zrnka křemene odebraná z dorsetského obra byla dennímu světlu prokazatelně vystavena zhruba před tisíci lety, tedy o několik století dřív, než naznačily skořápky měkkýšů. „Něco takového jsme vůbec nečekali. Většina archeologů se domnívala, že je obr buď pravěký, nebo naopak vznikl až v novověku. O středověku nikdo z nás neuvažoval. Všichni se pletli, včetně mě,“ okomentoval nová zjištění vedoucí výzkumu geoarcheolog Michael Allen

Provokace svérázných pohanů

Přibližné datum vzniku díla orámovali vědci letopočty 700–1100, za nejpravděpodobnější však považují konec 10. století. Tehdy Anglie spočívala v rukou posledních pohanských saských kmenů, které však pomalu ustupovaly stále dominantnějšímu křesťanství. V roce 987 vzniklo v Cerne Abbas první místní opatství, což může podle historiků s geoglyfem vzrušeného obra kupodivu souviset. Nelze vyloučit, že se mniši z nového kláštera snažili dosud vesměs pohanské obyvatele přesvědčit, aby upustili od uctívání boha Heila, kterého měl gigant s kyjem znázorňovat.

Podle archeoložky Alison Sheridanové však možná naopak odbojní Sasové vytvořili na vznik kláštera svéráznou odpověď. „Skoro to vypadá jako akt vzpoury ze strany místních – neuvěřitelně sprostá postava pohana coby vztyčený prostředníček, který ukázali opatovi,“ spekuluje badatelka.

Proč by však historické záznamy o existenci výtvoru tak dlouho mlčely? I zde už mají archeologové vysvětlení: Zkoumání uzavřeli s tím, že mniši nechali figuru záměrně zarůst trávou poté, co křesťanství přece jen převládlo. Na dlouhá staletí se na ni pak zapomnělo, přestože nikdy nezmizela tak dokonale, aby se její stopy nedaly při dobrém světle zahlédnout. Rozhodnutí postavu obnovit pak mohlo padnout právě za tudorovské Anglie, jak naznačuje zmíněný kronikářský záznam. 

Obří symbol plodnosti

Přesto dorsetský obr zatím nevydal veškerá svá tajemství. Dokud historikové spolehlivě neobjasní třeba motivy pradávného autora, bude giganta patrně dál halit aura tajemna, jež k němu láká zástupy turistů. Z velké části jde o bezdětné páry doufající, že po návštěvě siluety s tak dominantním znázorněním mužského přirození konečně počnou – a některé ženy prý na falickém symbolu rovnou přespí. 

TIP: Pravěké tetování Země: Kdo vytvořil obří svastiku v Kazachstánu?

Svou důvěru v dorsetského obra mimochodem vložila i Virginia Penelope, žena šestého markýze z Bathu. Počátkem roku 1957 s manželem místo navštívili a o deset měsíců později se jim narodila dcera… Pokřtili ji Silvy Cerne Thynne a obřího muže z Cerne Abbas určili jejím kmotrem. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tisíc tun odpadu.

Zajímavosti

Plynný obr 2M0437b se zrodil před pouhými několika miliony let (ilustrativní foto).

Vesmír

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Příroda
Věda

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Cestování

Ženský akt ležící na břiše z roku 1917 od Egona Schieleho.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907