Záhada skalního města: Sloužila Petra jako astronomická observatoř?

Skalní město v jordánské Petře je označováno za jeden z divů světa. Stavby vytesané do skal skrývají mnohá tajemství, která jen pomalu objevujeme. Podle nových výzkumů je možné, že zdejší budovy sloužily jako obří astronomická observatoř, sledující dráhu Slunce

03.04.2020 - Jan Miklín



Vědci pod vedením Juana Antonia Belmonteho z Canaries Astrophysical Institute se zaměřili na největší ze starých budov, Ad-Dér neboli Klášter. Právě do jeho útrob totiž sluneční paprsky pronikají přesně v okamžik zimního slunovratu. Zároveň světlu stíní hlava lva – posvátného zvířete – umístěná naproti Kláštera.

Rovnodennost, slunovrat a paprsky

Klášter však není svým účelem osamocen. Vědci podrobili statistickým analýzám několik dalších nabatejských staveb v oblasti. „Tyto památky jsou úžasnými laboratořemi, v nichž se potkávají Slunce, Měsíc, hvězdy i okolní krajina,“ vysvětluje vědec. „Přesně vypočítaná orientace dokazuje význam astronomie pro náboženství jejich stavitelů.“

TIP: Petra a Vádí Rum: Kamenné poklady Jordánska

Například Urnova hrobka má hlavní vchod namířený k bodu, do nějž slunce zapadá během rovnodenností. „Zároveň však paprsky během slunovratů svítí do rohů vnitřních prostor,“ upozorňuje Juan Belmonte. Těchto charakteristik využívali i křesťané, když v roce 446 n. l. hrobku přeměnili na kostel. „Vánoce i narození sv. Jana Křtitele totiž připadají právě na slunovraty,“ připomíná souvislosti vědec. „Soulad s několika astronomickými parametry i ostatními strukturami může být jen těžko náhoda,“ je přesvědčen vedoucí výzkumu o důležitosti svého objevu.

  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci