Záhada somertonského muže z pláže: Byl tajemný muž sovětským špionem?

11.05.2022 - Barbora Jelínková

I zkušení vyšetřovatelé se během kariéry obvykle setkají se zločiny, jež se nedaří objasnit a kvůli nedostatku důkazů nezbude než je nakonec odložit. Čas od času se však objeví případ obklopený tolika otazníky, že nad ním zůstává rozum stát ještě o několik desítek let později

<p>Tělo nalezené na australské pláži Somerton Park se nepodařilo identifikovat. Po pitvě v roce 1949 jej Armáda spásy pohřbila na hřbitově West Terrace v Adelaide. <em>(foto: South Australian Police Historical Society)</em></p>

Tělo nalezené na australské pláži Somerton Park se nepodařilo identifikovat. Po pitvě v roce 1949 jej Armáda spásy pohřbila na hřbitově West Terrace v Adelaide. (foto: South Australian Police Historical Society)


Reklama

Ještě v relativně nedávné minulosti se museli policisté při nálezu lidských ostatků spoléhat na výpovědi svědků a hlášení o pohřešovaných osobách. Přiřadit k mrtvému tělu správné jméno umožnily až pokročilé metody genetické analýzy, díky nimž se dnes mohou vyšetřovatelé po letech vrátit k odloženým případům ve snaze je definitivně uzavřít. Se stejným cílem také australská policie loni v květnu po více než sedmi desetiletích exhumovala ostatky muže, jehož tělo se našlo 1. prosince 1948 na pláži Somerton Park nedaleko Adelaide. Mrtvolu objevili náhodou dva šestnáctiletí chlapci při vyjížďce na koních. Podobný nález je sám o sobě děsivý – a situace ještě nabrala na obrátkách poté, co se z něj vyklubala „nejpodivnější záhada v celé australské historii“.

Muž beze jména

Tělo přibližně 40letého muže leželo opřené o pobřežní hráz. Oblečení měl suché, moře ho tedy zjevně nevyplavilo, což vyloučilo sebevraždu skokem do vody. U sebe měl dva hřebeny, projetý lístek na autobus, nevyužitou jízdenku na vlak, žvýkačky, krabičku zápalek, cigarety – a žádný doklad totožnosti. Odkrýt jeho identitu nepomohlo ani oblečení, ze kterého byly z nějakého důvodu pečlivě odstřiženy všechny etikety. 

Při pitvě patolog odhalil zvětšenou slezinu a krvácení do jater. Konstatoval proto, že muž patrně zemřel na následky otravy, ačkoliv nedokázal stanovit konkrétní jed. Zdálo se, že po uložení do anonymního hrobu by se mohla celá záležitost uzavřít. Jenže o několik týdnů později se objevily nové indicie a vnesly do případu další rozměr. 

Perská šifra

V polovině ledna 1949 se na adelaidském vlakovém nádraží našel hnědý kufr, který tam kdosi uložil den před předpokládaným datem mužova úmrtí. Policisté pojali podezření, že patřil zesnulému – obsahoval totiž oděvy se shodně odstřiženými cedulkami. V kapse jeho kalhot byl navíc útržek papíru s textem „Tamám Shud“. Ukázalo se, že pochází z knihy Rubáiját perského středověkého básníka Omara Chajjáma a slova v překladu znamenají „konec“ nebo „skončený“. 

Policie se nitky chytla a vyzvala občany, aby se podívali, zda v některé z jejich kopií sbírky náhodou nechybí zmíněná stránka. Vyplatilo se: Záhy se skutečně přihlásil muž, který někdy kolem doby úmrtí zaparkoval své auto se staženými okénky nedaleko pláže. Když se později vrátil, na zadním sedadle ležel výtisk Rubáijátu – s vytrženým kusem poslední strany. Na zbývající část listu pak někdo vepsal zdánlivě náhodný shluk znaků působící jako šifra a také telefonní číslo.

Zatímco znaky se nikdy rozluštit nepodařilo, druhá indicie přinesla slibnější výsledky: Telefon patřil 27leté zdravotní sestře Jessice Thomsonové. Mladá žena sice při výslechu popřela, že by „somertonského muže“ – jak se mezitím začalo nebožtíkovi přezdívat – znala, policii se to však nezdálo. Když jí seržant Lionel Leane ukázal sádrový odlitek busty nebožtíka, údajně působila tak zaskočeně, jako by snad měla omdlít. 

Tajnosti zdravotní sestry

Kvůli nedostatku důkazů sice nemohli Thomsonovou zadržovat, zmíněnou linii kauzy však vyšetřovatelé už nikdy zcela neopustili. Ačkoliv od veřejnosti průběžně dostávali více či méně nadějné tipy ohledně mužovy totožnosti – do roku 1953 se jich sešlo celkem 251 – žádný z nich nikam nevedl. Jediné relativně solidní vodítko tak skýtala ona zdravotní sestra. Její dcera Kate později uvedla, že matka (která zemřela v roce 2007) prý zesnulého muže znala. Kate se domnívala, že oba mohli být sovětskými špiony. 

Záhadu nevyřešila ani moderní rekonstrukce obličeje mrtvého muže, vytvořená pomocí neurálních sítí. Autorem snímku je Daniel Voshart.

Podobná teorie nebyla zcela přitažená za vlasy: K události došlo v předvečer studené války a nevyjasněný způsob úmrtí, za nímž patrně nestála nehoda, by tomu jen nahrával. Australská policie tehdy pracovala mimo jiné s hypotézou, že za smrt muže mohla samotná Thomsonová. Její spojení s případem bylo každopádně evidentní.

TIP: Test DNA po 35 letech odhalil identitu francouzského sériového vraha

V roce 2010 Derek Abbott z adelaidské univerzity porovnal snímky somertonského muže a nejstaršího syna Thompsonové Robina, přičemž se ukázalo, že sdílejí poměrně unikátní tvar ušních boltců i velmi neobvyklé postavení řezáků. Šance, že jde o náhodu, se odhaduje na jednu ku deseti až dvaceti milionům – z čehož Abbott usoudil, že byl Robin patrně synem oběti z pláže. 

Definitivní odpověď ohledně identity samotného nebožtíka by pak mohla poskytnout exhumace, jež se uskutečnila loni v květnu. Podaří-li se totiž odborníkům odebrat vzorek DNA, budou jej moct porovnat s genealogickou databází. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Zajímavosti

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.

Historie

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907