Záhada světlých pruhů: Nové stopy možné geologické aktivity na Merkuru
Merkur byl dlouho považován za geologicky mrtvou planetu, nový výzkum ale naznačuje, že pod jeho povrchem mohou dodnes probíhat překvapivě aktivní procesy.
Když se rodila Sluneční soustava, planeta Merkur byla nepochybně geologicky aktivní. Už je to ale velmi dávno a v dnešní době vypadá zcela neaktivně. Bývá proto považován za mrtvou a suchou planetu. Nový výzkum ale naznačuje, že Merkur možná až tak úplně mrtvý být nemusí.
Pruhovaný Merkur
Valentin Bickel z Bernské univerzity a jeho spolupracovníci jako první provedli systematickou analýzu útvarů na povrchu Merkuru, kterým se říká svahové pruhy (slope streak) neboli lineae. Během svého výzkumu vědci využili algoritmy strojového učení a vytvořili soupis těchto útvarů.
Umělá inteligence detailně zpracovala asi 100 tisíc snímků povrchu Merkuru s vysokým rozlišením. Ty pocházejí z mise sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur v letech 2011 až 2015. Bickel s kolegy na těchto snímcích identifikovali a popsali asi 400 světle zbarvených svahových pruhů.
Následná analýza odhalila, že se tyto světlé pruhy nacházejí především na svazích mladých impaktových kráterů, které jsou orientované směrem ke Slunci. Tyto krátery podle vědců vznikly proražením okolního vulkanického materiálu a v řadě případů obnažily vrstvy hornin, které obsahují těkavé látky. Jejich odpařování se zřejmě podílelo na tvorbě zmíněných pruhů. Výsledky analýz Bickelova týmu popisuje odborný časopis Communications Earth & Environment.
„Volatilní materiál se může dostávat k povrchu sítí prasklin, které vznikly současně s dotyčným kráterem při dopadu meteoritu,“ vysvětluje Bickel. „Podle naší analýzy vznikají svahové pruhy na Merkuru působením odpařených volatilních látek, jako je třeba síra nebo další lehké chemické prvky.“ Vulkanické soptění to sice není, ale zdá se, že Merkur je geologicky aktivnější, než jsme si mysleli.
