Záhada vyřešena: Co vytváří tajuplné kruhy v jihoafrické poušti Namib?

21.01.2017 - Stanislav Mihulka

Proč je prastará poušť Namib samá skvrna?

Namib -<p>Velké rozlohy pouště Namib zdobí záhadné kruhy ve vegetaci</p>
Namib -

Velké rozlohy pouště Namib zdobí záhadné kruhy ve vegetaci


Reklama

Poušť Namib na jihu Afriky, podle odborníků nejstarší poušť na světě, je v mnoha ohledech zvláštní. Mezi její největší záhady náležejí tajemné „čarodějné kruhy“ (anglicky fairy circles).

Jde o zřetelné kruhy převážně holé země v pouštní vegetaci, které mohou mít 2 až 35 metrů v průměru. Přitom to není jenom nějakých pár kruhů ztracených v poušti. Čarodějné kruhy pokrývají území o velikosti téměř 2,5 tisíce kilometrů. Kde se tam ale vzaly?

Ponecháme-li stranou UFO a mytologická stvoření, tak se vědci dělí na dva hlavní tábory. Jedni připisují kruhy v poušti Namib nedostatku vody, druzí působení termitů.

TIP: Miliony let pustiny: Pouště ve střední Asii jsou starší než 30 milionů let

Podle nového výzkumu měli pravdu všichni. Velikost kruhů a pravidelné vzdálenosti mezi nimi udržují války sousedících termitišť. A nápadně vyrostlý lem vegetace kolem kruhů je zase dílem boje rostlin o vzácnou vodu.

  • Zdroj textu:

    Princeton University, Nature

  • Zdroj fotografií: Jen Guyton, Princeton University Department of Ecology and Evolutionary Biology

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907