Záhadami opředený disk z Faistu: První „cédéčko“ bylo z jílu

02.07.2017 - Radomír Dohnal

Jedna z nejstarších písemných památek starověkého světa, záhadami opředený disk z Faistu, není dosud zcela rozluštěna, byť si nad jeho překladem dlouho lámaly hlavu světové kapacity. Možná se totiž jedná o geniální falzum…

Disk z Faistu -<p>Disk je popsán po obou stranách, ale čím, to se dosud přesně nezjistilo</p>
Disk z Faistu -

Disk je popsán po obou stranách, ale čím, to se dosud přesně nezjistilo


Reklama

Další den plný úmorného vedra, štípajících moskytů a prachu všude okolo. Vykopávky na lokalitě Faistos, v centrálním paláci dávného městského státu, jenž kdysi velikostí a významem konkuroval vyhlášenému Knossu, nejdou vůbec podle plánu. Italský archeolog Luigi Pernier (1874–1937) tu se svými dělníky kope od roku 1905 už třetí sezónu a finance na průzkum lokality se povážlivě tenčí. Vytouženého „velkého“ objevu se mu zatím nedostává.

Jednoho dne se ovšem dělníkům ve sklepení, kde se jim včera podařilo najít několik zachovalých keramických nádob na uskladnění obilí, něco nezdá. Je tam prý ještě něco jiného! Pernier tuší zásadní zlom, a skáče do výkopu skoro po hlavě. Na zemi, zasypaný v prachu, nachází zvláštní plochý předmět kruhového tvaru. Rok 1908 se pro Faistos a dosud nepříliš známého archeologa stane zásadním!

Kruhový disk o průměru šestnácti centimetrů, vyrobený z vypalované hlíny, je z obou stran zbrázděn jakýmsi písmem. Pod prachem a špínou se skrývá celkem 241 znaků, seřazených do nepravidelných úseků, snad „slov“. Těch je celkem čtyřiašedesát, ale jsou stejně jako 45 opakujících se znaků archeo­logovi a dalším přizvaným vědcům nečitelné. Zatímco některé připomínají do spirály sestavené lineární proto-písmo, jiné znaky nic známého nepřipomínají. Co to jen může být? Nikdo netuší, ale senzace je to ohromná.

Archeo­log Pernier díky fenomenálnímu objevu vyráží na přednáškové turné po světových univerzitách. Vykopávky na Faistu přebírá Federico Halbherr a později italské archeologické eso Doro Levi. I když se tu usilovně kope až do roku 1971, žádný podobně exkluzivní objev už nikdo neučiní.

Co je psáno, to je drámo…

Co na kolečku z Kréty vlastně stojí? „Je to stolní hra! Zaříkávadlo, modlitba! Ne, je to mírová smlouva mezi městskými státy Faistos a Gortyna! Pletete se, kolego, je to přece jasná královská pečeť…“ Diskuse odborníků, a často dost vyhrocené, neberou konce. A hlavně: „Disk pochází někdy z období od 1950 po 1400 před naším letopočtem. Písmo jako takové by tehdy téměř nemělo existovat!“

Na jeho luštění si vylámalo zuby přinejmenším jedenáct světových kapacit. Shodnou se jen na tom, že písmo má určitý typografický řád a pravděpodobně se jedná o smysluplný text. Některé zachycené znaky připomínají prvky raného lineárního písma typu A, jiné typu B a další jsou naprosto unikátní. Flétna, větvička platanu, tetovaná hlava, býčí noha, sekera, pěst, svazek obilí. Kdo se v tom má vyznat? 

Modlitba k bohyni plodnosti?

Luštitelé si nakonec zachrání reputaci tím, že prohlásí: „K přímému porozumění tomuto nevšednímu písmu bude zapotřebí více podobných fragmentů, které nám umožní dát text do souvislostí.“ To se ale nikdy nestane.

Disk z Faistu odolává svému rozluštění prakticky až do roku 2014. Gareth Owens, výzkumník z krétského Technologického a vzdělávacího institutu (TEI), tehdy prohlásil, že se mu po šesti letech podařilo s kolegy tuhle hádanku rozlousknout. „Nejedná se ani tolik o písmo, jako spíš o fonetický záznam projevu. V celém textu se několikrát opakuje souzvuk „IQ-EKUR-JA“, což značí pojmenování těhotné ženy či matky, samo „IQE“ pak značí uctivé oslovení ženy-bohyně.“

Owens spolu s kolegy dále doplňuje, že z opakování slova IQEPAJE, tedy zářící matka, lze odvodit, že disk je záznamem modlitby k bohyni plodnosti.

Expert na podfuky

„Myslím, že dnes už jsme na podobném principu schopni rozluštit význam 90 % slov z disku,“ dodává Owens a oxfordští jazykovědci. První doložená písemná památka mykénsko-minojské civilizace tak už má svůj literární obsah. Pochybnosti ale pořád zůstávají. Proč? Stačí se třeba podívat na další osudy slavného objevitele, kterému nález disku z Faistu doslova změnil život.

V roce 1909 se stává zakladatelem Italské archeologické školy v Athénách. O pět let později je ředitelem florentského muzea umění. Vykopávky v zahraničí sice řídí, ale přímo se jich už skoro neúčastní. Jako ředitel muzea a kurátor sbírek ve světě proslul jako „expert na odhalování historických podvrhů a falešných artefaktů“. Mimochodem, k přesnému zjištění stáří disku z Faistu, například radionuklidovou metodou, nedala řecká vláda nikdy svolení. Co kdyby… 

Nejstarší CD-ROM?

Soudobý vtip archeologů ve vztahu k disku z Faistu si jistě prostor zaslouží. Že by skutečně hovořili o prastarém disku z pálené hlíny jako o cédéčku? Nikoliv, jen využili shody počátku slov „Clay Disk – Read Only Minos“ (Jílový disk – k přečtění pouze Minojci) a vtípek byl na světě.

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál: Nevyřešené otazníky historie

  • Zdroj fotografií: archiv autora, Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907