Záhadné skvrny na planetce Ceres jsou zřejmě pozůstatkem kryovulkanismu

09.03.2017 - Martin Reichman

Světlý materiál uvnitř kráteru Occator je pozůstatkem kryovulkanismu. Naznačují to nejnovější data získaná sondou Dawn

Cerealia Facula -<p>Světlé oblasti uvnitř kráteru Occator měří několik kilometrů. Podle vědců jsou pozůstatkem kryovulkanismu.</p>
Cerealia Facula -

Světlé oblasti uvnitř kráteru Occator měří několik kilometrů. Podle vědců jsou pozůstatkem kryovulkanismu.


Reklama

Světlé skvrny na povrchu planetky Ceres představují záhadu, která vědce trápí již řadu měsíců. Nejnovější data shromážděná sondou Dawn ukazují, že tento výrazně světlý materiál uvnitř kráteru Occator je tvořen směsí solí. Navíc se zdá, že centrální část je z geologického hlediska velmi mladá – podle odborníků zhruba 4 miliony let. Samotný kráter je přitom o 30 milionů let starší. Je tedy pravděpodobné, že jde o pozůstatek relativně nedávné vesmírné kolize. Tato srážka podle všeho vytvořila prasklinu v (již tak značně rozpraskaném) povrchu Ceres, kterou následně začala na povrch stoupat solanka. 

Podle vědců je zároveň nepravděpodobné, že by tento solný výtrysk vznikl během jedné konkrétní události. Pravděpodobně šlo o dlouhodobý kryovulkanický proces.

  • Zdroj textu:

    jpl.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA, JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907