Zahnat Spojence zpátky do moře: Jak vypadala německá obranná opatření v Normandii (2)

07.06.2019 - Miroslav Mašek

Dějiny píší vítězové, a tak se s vyloděním v Normandii obvykle seznamujeme z pohledu Spojenců. Jak ale největší invazi dějin vnímali vojáci či velení Wehrmachtu a které kroky k jejímu odražení podnikli během prvního týdne po výsadku?

<p>Do výstavby Atlantického valu Němci investovali obrovské prostředky, ani zdaleka jej ale nedokončili. Na snímku objekt baterie Crisbecq s 210mm kanonem z plzeňské Škodovky.</p>

Do výstavby Atlantického valu Němci investovali obrovské prostředky, ani zdaleka jej ale nedokončili. Na snímku objekt baterie Crisbecq s 210mm kanonem z plzeňské Škodovky.


Reklama

Z obrněných formací měla základnu poblíž vyloďovacích pláží výhradně 21. tanková divize rozložená mezi Caen a Falaise. Ostatní obrněné svazky už se nacházely dále ve vnitrozemí – 12. tanková divize SS „Hitlerjugend“ stála u Bernay a Évreux a tanková instrukční divize (Panzer-Lehr) jižněji poblíž Chartres. Velitelství 1. tankové divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“ sídlilo v Rouenu (od místa vylodění vzdušnou čarou asi 150 km) a Rommel si zřídil štáb na zámku La Roche-Guyon dále po proudu Seiny.

Předchozí část: Zahnat Spojence zpátky do moře: Jak vypadala německá obranná opatření v Normandii (1)

Proti úderu ze vzduchu 

Jako první se do kontaktu s nepřítelem dostaly německé jednotky na Cotentinu, kam Spojenci v noci na 6. června vyslali americké výsadkáře. Ti měli otevřít cesty z pláží pěchotě, která by se v 6.30 začala vyloďovat na východě poloostrova a bránit Němcům v přísunu posil. Rommel v těch místech spoléhal hlavně na 91. divizi se specializovaným protiinvazním výcvikem.

Jakmile se letouny objevily nad pobřežím, spustili Němci protiletadlovou palbu. Nezpůsobila příliš škod, zato přispěla k chaosu. Velitel 101. výsadkové divize generálmajor Maxwell Taylor prohlásil: „Intenzivní palba značně zapůsobila na piloty, kteří se poprvé ocitli v boji. Jejich zbytečné manévrování způsobilo mým mužům potíže a zvýšilo riziko zranění. Američané se pak po seskoku ocitli rozptýleni na mnohem větším prostoru, než předpokládal plán.

Všude jsou výsadkáři

Část 82. divize navíc přistála přímo v oblasti držené 91. divizí a výsadkářům se jen shodou okolností podařilo zaskočit jejího velitele, který se právě vracel z Rennes, kde OKW uspořádalo válečné hry. Vůz generálporučíka Wilhelma Falleyho se octil v dešti střel a jeho smrt způsobila zmatky v německém řetězci velení. Ačkoliv ani jedna z výsadkových divizí nesplnila všechny zadané úkoly (ve východní části invazní oblasti seskočila ještě britská 6. výsadková), jejich rozhodná činnost způsobila Němcům značné potíže a především chaos v jejich rozhodování.

Wehrmacht též hned zpočátku propásl šanci na rychlé odražení invaze – první nepřátelé seskočili v 0.15 a například velitelství 352. pěší divize dostalo první hlášení o amerických výsadkářích již kolem 1.00, nicméně nebylo zřejmé, zda nejde třeba o diverzní akci. I tak byl ale vyhlášen poplach a již o hodinu později hlásili vojáci granátnického pluku 914 střety s nepřítelem. Ke kritickému zdržení došlo na velitelství LXXXIV. sboru generála Ericha Marckse, kde důstojníci debatovali, zda výsadky znamenají skutečnou invazi, nebo jen akci na podporu odbojářů. 

Bezvýznamná operace 

K prostojům docházelo i jinde – třeba na pařížském velitelství námořní skupiny Západ dostali informace o výsadcích v 1.50 a na Rommelově velitelství se telefon rozdrnčel až ve 2.15. Zatímco náčelník štábu 7. armády generálporučík Max-Josef Pemsel nepochyboval, že invaze začala, von Rundstedt nesouhlasil a ještě ve 2.40 Pemsel obdržel informaci: „Vrchní velitel nepovažuje za pravděpodobné, že jde o významnou operaci.“

TIP: Nastal Den D: Spojenci se vylodili v Normandii

Ke zdržením přispěly i poruchy radarové sítě podél pobřeží. Dokázala sice zachytit plavidla i letouny na desítky kilometrů, avšak v minulých dnech část radarů poškodily bombardéry. Lodě invazní flotily tak Němci poprvé zpozorovali až poté, co plavidla zajišťující výsadky na pláži Utah dosáhla ve 2.00 cílového prostoru. A trvalo další hodinu, než Kriegsmarine podnikla první protiopatření. Německý šok dokládá i vzpomínka majora Wernera Pluskata, velitele I. praporu dělostřeleckého pluku 352. Ten okolo páté hodiny ranní spatřil dalekohledem invazní flotilu a ihned o tom telefonicky informoval divizní velitelství:

„Na moři musí být na 10 000 lodí. Je to neuvěřitelné, to musí být invaze!“ Od zpravodajského důstojníka se mu však dostalo skeptické odpovědi: „Jste si jistý? Vždyť Američané a Britové ani dohromady tolik plavidel nemají!“ Také Luftwaffe zatím nijak nezasáhla, neboť své noční stíhače vyslala proti bombardérům nad Amiensem – přičemž ty tam operovaly právě proto, aby odlákaly pozornost od prostoru hlavního útoku. Další chybné rozhodnutí padlo na štábu LXXXIV. sboru, kde ve 3.00 aktivovali bojovou skupinu Meyer, která sloužila jako záloha nedaleko pláže Omaha, a poslali ji dál do vnitrozemí k Saint-Jean-de-Daye, aby tam pátrala po výsadkářích. Toto relativně silné uskupení pak citelně chybělo při snaze odrazit americké invazní jednotky. 

Pokrčování ve čtvrtek 13. června

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907