Zajatci věčného hladu: Kdo jsou největší jedlíci z říše zvířat?

28.09.2022 - Vladimír Socha

Závidíte známým, kteří se pořád cpou a stejně nepřiberou ani deko? Možná vás trochu uklidní, že jejich metabolismus má šnečí tempo oproti některým živočichům. V porovnání s nimi i ti největší lidští jedlíci drží vlastně permanentní hladovku…

<h3>Miniaturní nenasytové</h3><p>Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh <strong>kalypta nejmenší</strong> <em>(Mellisuga helenae)</em>, známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď <em>Trochilidae</em>) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. <strong>Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! </strong>To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.</p><p>Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

<h3>Po hladu je „weta“</h3><p>Mezi bezobratlými lze najít velké množství jedlíků – ať už mluvíme o housenkách motýlů, mšicích, pavoucích a dalších. <strong>Skutečnými přeborníky jsou ale obří novozélandské kobylky zvané „weta“, které patří k největším druhům hmyzu na světě.</strong> Při celkové délce (včetně končetin) kolem 18 centimetrů a hmotnosti až 71 gramů jsou bez přehánění obry mezi rovnokřídlými. I tak byste ale do těchto <strong>zástupců čeledi <em>Anostostomatidae</em> neřekli, že na posezení dokážou spořádat celou mrkev! </strong>Mnohé druhy tohoto hmyzu jsou velmi odolné a žijí i v prostředí se značně nízkými teplotami, přesto jsou dnes většinou považovány za ohrožené. Jejich největšími nepřáteli jsou zavlečené domácí kočky a krysy ostrovní, stejně jako některé druhy ptáků.</p><p>Druh <em>Deinacrida heteracantha</em> je obří zástupce rovnokřídlého hmyzu a hmotností  překonává například i dospělého vrabce domácího. Tato „wetapunga“, jak bývá domorodci nazývána, je aktivní především v noci.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Po hladu je „weta“

Mezi bezobratlými lze najít velké množství jedlíků – ať už mluvíme o housenkách motýlů, mšicích, pavoucích a dalších. Skutečnými přeborníky jsou ale obří novozélandské kobylky zvané „weta“, které patří k největším druhům hmyzu na světě. Při celkové délce (včetně končetin) kolem 18 centimetrů a hmotnosti až 71 gramů jsou bez přehánění obry mezi rovnokřídlými. I tak byste ale do těchto zástupců čeledi Anostostomatidae neřekli, že na posezení dokážou spořádat celou mrkev! Mnohé druhy tohoto hmyzu jsou velmi odolné a žijí i v prostředí se značně nízkými teplotami, přesto jsou dnes většinou považovány za ohrožené. Jejich největšími nepřáteli jsou zavlečené domácí kočky a krysy ostrovní, stejně jako některé druhy ptáků.

Druh Deinacrida heteracantha je obří zástupce rovnokřídlého hmyzu a hmotností  překonává například i dospělého vrabce domácího. Tato „wetapunga“, jak bývá domorodci nazývána, je aktivní především v noci. (foto: Shutterstock)

<h3>Gigantický apetit </h3><p><strong>Plejtvák obrovský</strong> <em>(Balaenoptera musculus)</em> neboli „modrá velryba“ je největší živočich současného světa, jenž patří i mezi největší jedlíky. <strong>Rekordní jedinci s délkou 33,5 metru a hmotností kolem 190 tun spotřebují ohromné množství krilu, tedy drobných mořských korýšů a také klanonožců.</strong> I když bereme v potaz obří rozměry plejtváků, množství jimi spotřebované potravy je přesto ohromující. <strong>Dospělá velryba dokáže každý den spořádat asi 40 milionů zástupců krilu. Denně to dělá asi 3 600 kilogramů potravy</strong>, což odpovídá energetické potřebě 1 až 2 milionů kilokalorií (asi jako 6 000 čokoládových tyčinek). Plejtváci obrovští však veškerou energii hned nespotřebují a dokážou s ní skvěle hospodařit – vydají jí až devadesátkrát méně, než jí potravou získají.</p><p>Ačkoliv jsou obří plejtváci schopni dosáhnout na krátkou vzdálenost rychlosti až 50 km/h, při krmení zpomalí asi na 5 km/h, což odpovídá tempu lidské chůze. Během krmení se obvykle potápějí do hloubek kolem 100 metrů a mohou tam setrvat po dobu 10 až 21 minut.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Gigantický apetit 

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) neboli „modrá velryba“ je největší živočich současného světa, jenž patří i mezi největší jedlíky. Rekordní jedinci s délkou 33,5 metru a hmotností kolem 190 tun spotřebují ohromné množství krilu, tedy drobných mořských korýšů a také klanonožců. I když bereme v potaz obří rozměry plejtváků, množství jimi spotřebované potravy je přesto ohromující. Dospělá velryba dokáže každý den spořádat asi 40 milionů zástupců krilu. Denně to dělá asi 3 600 kilogramů potravy, což odpovídá energetické potřebě 1 až 2 milionů kilokalorií (asi jako 6 000 čokoládových tyčinek). Plejtváci obrovští však veškerou energii hned nespotřebují a dokážou s ní skvěle hospodařit – vydají jí až devadesátkrát méně, než jí potravou získají.

Ačkoliv jsou obří plejtváci schopni dosáhnout na krátkou vzdálenost rychlosti až 50 km/h, při krmení zpomalí asi na 5 km/h, což odpovídá tempu lidské chůze. Během krmení se obvykle potápějí do hloubek kolem 100 metrů a mohou tam setrvat po dobu 10 až 21 minut. (foto: Shutterstock)

<h3>Bez jídla ani hodinu </h3><p>Asi znáte ten nepříjemný pocit, když se vám prudce rozbuší srdce. Co je to ale proti drobným hmyzožravcům, jako jsou rejsci! Například americký <strong>rejsek drobný</strong> <em>(Sorex hoyi)</em> žije skutečně „rychle a zběsile“ – jeho srdce běžně tluče s frekvencí přes 1 000 úderů za minutu! Aby svůj extrémně rychlý metabolismus udržel v chodu, musí také extrémně jíst. <strong>Každý den musí spořádat potravu o trojnásobku své vlastní hmotnosti! Prakticky neustále se proto shání po jídle a nikdy nespí víc než několik minut v kuse. Jediná hodina bez jídla by pro něj totiž znamenala jistou smrt!</strong> Další nepříjemností, spojenou s tímto životním stylem, je pak i celková krátkověkost – tito rejsci se obvykle dožívají asi 16 až 17 měsíců.</p><p>Rejsek drobný je nejmenším savcem původním v Severní Americe. Na délku měří jen kolem 5 centimetrů a dosahuje hmotnosti asi 2 až 4,5 gramu. Jeho přirozenými predátory jsou dravci, sovy, hadi, siveni američtí a domácí kočky.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Bez jídla ani hodinu 

Asi znáte ten nepříjemný pocit, když se vám prudce rozbuší srdce. Co je to ale proti drobným hmyzožravcům, jako jsou rejsci! Například americký rejsek drobný (Sorex hoyi) žije skutečně „rychle a zběsile“ – jeho srdce běžně tluče s frekvencí přes 1 000 úderů za minutu! Aby svůj extrémně rychlý metabolismus udržel v chodu, musí také extrémně jíst. Každý den musí spořádat potravu o trojnásobku své vlastní hmotnosti! Prakticky neustále se proto shání po jídle a nikdy nespí víc než několik minut v kuse. Jediná hodina bez jídla by pro něj totiž znamenala jistou smrt! Další nepříjemností, spojenou s tímto životním stylem, je pak i celková krátkověkost – tito rejsci se obvykle dožívají asi 16 až 17 měsíců.

Rejsek drobný je nejmenším savcem původním v Severní Americe. Na délku měří jen kolem 5 centimetrů a dosahuje hmotnosti asi 2 až 4,5 gramu. Jeho přirozenými predátory jsou dravci, sovy, hadi, siveni američtí a domácí kočky. (foto: Shutterstock)

<h3>Oběd za čtvrt sekundy </h3><p><strong>Krtci hvězdonosí</strong> <em>(Condylura cristata)</em> možná nejsou tak velcí jedlíci jako kolibříci a rejskové, zato jsou ale přeborníky v rychlosti, s jakou dokážou pozřít svůj oběd. Díky fantasticky citlivým nervovým zakončením v podivném „nosu“ tohoto hmyzožravce trvá rozhodovací a jednací fáze při setkání s možnou potravou neuvěřitelně krátce. <strong>Vysokorychlostní kamera umožnila změřit jeho reakce – pouhých 8 milisekund zabralo rozhodování o vhodnosti pozření objektu a nejkratší doba od kontaktu k pozření zabrala jen 140 milisekund. To je doba kratší, než jakou potřebujeme k mrknutí oka!</strong> V průměru pak tato doba činila 0,22 sekundy, což odpovídá například obvyklé startovní reakci sprintera. Tihle krtci prostě neztrácejí čas.</p><p>Krtek hvězdonosý také zvládá „ohmatat“ 10 až 15 různých míst na zemi či v půdě za jedinou sekundu. Bylo rovněž zjištěno, že za pouhé 2 sekundy dokáže pozřít až osm různých objektů. Není divu, že o schopnosti tohoto malého savce se dnes zajímají i výrobci různých technologií.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Oběd za čtvrt sekundy 

Krtci hvězdonosí (Condylura cristata) možná nejsou tak velcí jedlíci jako kolibříci a rejskové, zato jsou ale přeborníky v rychlosti, s jakou dokážou pozřít svůj oběd. Díky fantasticky citlivým nervovým zakončením v podivném „nosu“ tohoto hmyzožravce trvá rozhodovací a jednací fáze při setkání s možnou potravou neuvěřitelně krátce. Vysokorychlostní kamera umožnila změřit jeho reakce – pouhých 8 milisekund zabralo rozhodování o vhodnosti pozření objektu a nejkratší doba od kontaktu k pozření zabrala jen 140 milisekund. To je doba kratší, než jakou potřebujeme k mrknutí oka! V průměru pak tato doba činila 0,22 sekundy, což odpovídá například obvyklé startovní reakci sprintera. Tihle krtci prostě neztrácejí čas.

Krtek hvězdonosý také zvládá „ohmatat“ 10 až 15 různých míst na zemi či v půdě za jedinou sekundu. Bylo rovněž zjištěno, že za pouhé 2 sekundy dokáže pozřít až osm různých objektů. Není divu, že o schopnosti tohoto malého savce se dnes zajímají i výrobci různých technologií. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907