Masakr v Jonestownu: Příběh sekty, která skončila hromadnou sebevraždou více než 900 lidí

Zajímavosti Richard Guryča 19.11.2026

V listopadu 1978 se v odlehlé osadě Jonestown odehrála jedna z nejhorších tragédií v dějinách sekt. Kazatel Jim Jones tam dovedl stovky svých následovníků k hromadné smrti, při níž zahynulo 918 lidí včetně 276 dětí.




Za jednou z nejhorších tragédií v dějinách sekt stojí americký kazatel James Warren „Jim“ Jones. V 60. letech minulého století kolem sebe vybudoval náboženské hnutí známé jako Chrám lidu (Peoples Temple), které zpočátku přitahovalo především chudé Afroameričany.

Své první příznivce získával hlásáním myšlenek sociální spravedlnosti, rasové rovnosti a solidarity s chudými. Nezůstával přitom jen u slov: potřebným rozdával polévku, oblečení i uhlí a organizoval řadu dalších podpůrných aktivit.

Socialistický mesiáš

Jonesův světonázor ale nestál pouze na náboženské víře. Výrazně jej formovaly také socialistické a marxistické myšlenky, které spojoval s představou společnosti založené na rovnosti a společném vlastnictví. Kapitalismus naopak považoval za systém postavený na vykořisťování a rasovém útlaku. Chrám lidu proto nebyl jen náboženským společenstvím, ale také politickým projektem, který měl podle svého vůdce nabídnout alternativu k americkému společenskému řádu.

Postupem času se Jonesova rétorika stále více radikalizovala. Začal ostře kritizovat vládu, ostatní církve i přístup společnosti k Afroameričanům. Sám se prohlašoval za reinkarnaci různých známých osobností, od Lenina a Ježíše až po Batmana. Stále častěji také podléhal drogám, které užíval ve vysokých dávkách.

Zatímco „Otec“, jak mu jeho stoupenci začali říkat, upevňoval svou moc, uvnitř organizace přibývalo případů ponižování, fyzického týrání, sexuálního zneužívání i finančních machinací. Zprávy o poměrech v Chrámu lidu se postupně dostávaly na veřejnost a o činnost hnutí se začaly zajímat také úřady.

Masakr v Jonestownu

Jones se rozhodl přesunout své následovníky do Jižní Ameriky. V Guyaně získal do pronájmu více než 1 500 hektarů půdy, na nichž začal budovat osadu později známou jako Jonestown. Odchod do Guyany měl Jonesovi umožnit vybudovat společnost podle jeho představ – socialistickou komunitu, která by se obešla bez rasové diskriminace a kapitalistického vykořisťování. Odlehlé místo zároveň poskytovalo možnost izolovat následovníky od okolního světa a upevnit nad nimi kontrolu.

Místo slibovaného ráje však následovníky čekala nelidská dřina. Pracovali od rána do večera a po celou dobu museli poslouchat Jonesova kázání vysílaná z reproduktorů. Některým se čas od času podařilo uprchnout a podat svědectví o brutálním bití i nácvicích hromadné sebevraždy. Zprávy o poměrech v osadě však dlouho nevedly k zásadnímu zásahu. Situaci se rozhodl osobně prověřit až americký kongresman Leo Ryan.

Do Jonestownu kongresman Ryan dorazil 17. listopadu 1978 v doprovodu novinářů a dalších osob. Během návštěvy vyslechl svědectví několika členů sekty, kteří ho požádali, aby jim umožnil odjet s ním zpět do Spojených států. Ryan jejich žádostem vyhověl a následující den se výprava připravovala k odletu.

Když se však její členové na letišti Port Kaituma chystali nastoupit do letadla, dorazili Jonesovi ozbrojenci a zahájili palbu. Při útoku zahynul kongresman Ryan, televizní reportér Don Harris, kameraman Bob Brown, fotograf Greg Robinson a bývalá členka Chrámu lidu. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění.

Smrtící jahodový koktejl

Jim Jones si uvědomoval, že události už nemůže zastavit a že jeho dosavadní moc nad komunitou je ohrožena. Nechal proto shromáždit obyvatele Jonestownu a přesvědčoval je, že se blíží konec jejich společného života. Poté začal své následovníky vybízet k hromadné smrti.

„Když nemůžeme v míru žít, musíme v míru umřít,“ prohlásil a shromáždění jeho slova skandovalo. Když hluk utichl, pokračoval: „Vezměte si jed, jak to dělávali ve starověkém Řecku. Je to revoluční čin… Nemáme možnost přežít.“

Členové sekty dostávali do papírových pohárků nápoj připravený z práškové směsi Flavor Aid, do něhož byl přimíchán kyanid. Těm, kteří ho odmítli vypít, podávali jed injekčně. Někteří obyvatelé se pokusili uprchnout nebo se ukryli v okolní džungli. Jonesovo tělo později nalezli s prostřelenou hlavou.

Masakr přežilo 85 členů komunity. Někteří se ještě před začátkem hromadné otravy ukryli v džungli, jeden muž se schoval v příkopu. Jedna starší žena celou tragédii prospala. Strážci ji považovali za mrtvou a probudila se až ve chvíli, kdy už byli všichni ostatní mrtví.

Další tři vysoce postavení členové Chrámu lidu dostali za úkol převést peníze organizace na sovětské velvyslanectví, a proto se v době masakru nacházeli mimo Jonestown. Jeden z nich, Michael Prokes, ale o čtyři měsíce později spáchal sebevraždu během tiskové konference. Na ní obhajoval stanovisko vedení Chrámu lidu, které masovou smrt ospravedlňovalo a odpovědnost za ni přičítalo vládě Spojených států.

Masakr přežili také členové jonestownského basketbalového týmu, kteří se v té době účastnili zápasu mimo osadu. Další lidé se ukryli ve svých pokojích nebo se v době tragédie nacházeli mimo komunitu kvůli pracovním povinnostem.

Přeživší Tim Carter později vyslovil domněnku, že členové sekty mohli být před masakrem utlumení sedativy. Podle něj mohla být tato léčiva přimíchána už do oběda v podobě sendvičů s grilovaným sýrem. Podobný postup se podle Cartera v osadě používal už dříve, například při návštěvách úředníků, kdy vedení potřebovalo mít chování některých členů pod kontrolou.

Rozsah tragédie vyšel najevo až následující den, kdy do Jonestownu dorazili první vyšetřovatelé. Těla obětí ležela na zemi, některá nesla stopy po vlečení.

„Nespáchali jsme sebevraždu, spáchali jsme akt revoluční sebevraždy na protest proti nehumánnímu světu,“ prohlásil Jones na závěr zvukové nahrávky zachycující poslední okamžiky Jonestownu. Záznam později vešel ve známost jako Death Tape neboli Nahrávka smrti.

Sebevražda, nebo masová vražda?

V samotném Jonestownu zahynulo 909 lidí, včetně 276 dětí. Další čtyři členové Chrámu lidu zemřeli v Georgetownu a pět lidí, mezi nimi kongresman Leo Ryan, při útoku na letišti Port Kaituma. Celkový počet obětí tak dosáhl 918.

Tragédie bývá označována za největší masovou sebevraždu v moderních dějinách. Mnozí pozůstalí však s tímto označením nesouhlasí. Podle nich Jim Jones své následovníky k smrti dohnal manipulací, zastrašováním a hrozbou násilí. Zvláště v případě stovek dětí je ostatně označení události za sebevraždu krajně problematické.

Události v Jonestownu ovlivnily také přístup amerických úřadů k pozdějším sektářským krizím. Jedním z nejvýraznějších příkladů bylo obléhání sídla sekty Davidiánů ve Waco v roce 1993. Obava, že by jeho obyvatelé mohli spáchat hromadnou sebevraždu, patřila k faktorům, které ovlivňovaly rozhodování FBI.

Diskuze (0)

Další články v sekci