Zákeřná past: Pavučiny nefily kyjonohé obsahují neurotoxiny

07.08.2020 - Stanislav Mihulka

Někteří pavouci vylepšují své pavučiny jedem. Ten zpomalí nebo i paralyzuje lapenou kořist

<p>Samice nefily kyjonohé</p>

Samice nefily kyjonohé


Reklama

Nefila kyjonohá (Trichonephila clavipes) je nápadný velký pavouk z příbuzenstva křižáků, který se vyskytuje od Argentiny až po jižní část Kanady. Pro lidi není příliš nebezpečný, není agresivní, a když už kousne kvůli špatnému zacházení, je jeho jed relativně neškodný. To ale neznamená, že nejde o úspěšného lovce...

Mario Palma z brazilské São Paulo State University a jeho spolupracovníci nedávno zjistili, že nefila vplétá do svých sítí proteiny, které nejspíš účinkují jako neurotoxiny. Její sítě tedy nejen kořist přilepí, ale také jsou jedovaté na dotyk. Tělo nic netušící oběti postupně zaplaví koktejlem neurotoxinů, což rozhodně přispěje k jejímu polapení a následnému sežrání.

TIP: Smrtící pavouci koutníci mají nebezpečně kvalitní pavučiny

Jak vědce vůbec napadlo hledat v pavučině neurotoxiny? Nejprve si všimli, že když se nějaký hmyz chytí do sítě zmíněné nefily, mění se jeho chování. Třese se po celém tělě, kymácejí se mu končetiny a podobně. Když pak brazilský tým s látkami obsaženými v pavučině experimentoval, ukázalo se, že zasažený hmyz postupně zpomalí a nakonec ho mohou úplně paralyzovat. Pro lidi by ale pavučiny nefily naštěstí neměly být nebezpečné. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Charles J Sharp / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907