Zákeřná past: Pavučiny nefily kyjonohé obsahují neurotoxiny

07.08.2020 - Stanislav Mihulka

Někteří pavouci vylepšují své pavučiny jedem. Ten zpomalí nebo i paralyzuje lapenou kořist

<p>Samice nefily kyjonohé</p>

Samice nefily kyjonohé


Reklama

Nefila kyjonohá (Trichonephila clavipes) je nápadný velký pavouk z příbuzenstva křižáků, který se vyskytuje od Argentiny až po jižní část Kanady. Pro lidi není příliš nebezpečný, není agresivní, a když už kousne kvůli špatnému zacházení, je jeho jed relativně neškodný. To ale neznamená, že nejde o úspěšného lovce...

Mario Palma z brazilské São Paulo State University a jeho spolupracovníci nedávno zjistili, že nefila vplétá do svých sítí proteiny, které nejspíš účinkují jako neurotoxiny. Její sítě tedy nejen kořist přilepí, ale také jsou jedovaté na dotyk. Tělo nic netušící oběti postupně zaplaví koktejlem neurotoxinů, což rozhodně přispěje k jejímu polapení a následnému sežrání.

TIP: Smrtící pavouci koutníci mají nebezpečně kvalitní pavučiny

Jak vědce vůbec napadlo hledat v pavučině neurotoxiny? Nejprve si všimli, že když se nějaký hmyz chytí do sítě zmíněné nefily, mění se jeho chování. Třese se po celém tělě, kymácejí se mu končetiny a podobně. Když pak brazilský tým s látkami obsaženými v pavučině experimentoval, ukázalo se, že zasažený hmyz postupně zpomalí a nakonec ho mohou úplně paralyzovat. Pro lidi by ale pavučiny nefily naštěstí neměly být nebezpečné. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Charles J Sharp / Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Zajímavosti

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.

Historie

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907