Australští vědci v nedávném výzkumu využili skeny mozku a myšlenkové algoritmy, aby rozluštili, jakým způsobem naše mysl různé ideje potlačuje. Patnácti lidem předložili jednoduché obrazy jako zelenou brokolici nebo červené jablko, načež se dobrovolníci měli snažit si je nepředstavit. Během testu u nich výzkumníci pomocí magnetické rezonance skenovali mozkovou aktivitu. Po dvanácti vteřinách byli účastníci dotázáni, zda se jim podařilo myšlenku potlačit – a přestože většina uvedla, že vizuální obraz upozadili, skeny tvrdily opak: Levá část mozku si dál představovala zmíněné objekty, zatímco pravá se zaobírala jejich potlačením.
TIP: Spočítáno! Kolik myšlenek napadne průměrného člověka za jeden den?
Podle výzkumu tak myšlenka, kterou se snažíme vytěsnit, zůstává v mozkové aktivitě stále přítomná. Může za to zraková kůra, část našeho klíčového orgánu odpovědná za představivost: Sledované objekty tudíž mozek dál zpracovává, aniž bychom si to uvědomovali.
VědaZe sociální úzkosti se stal všudypřítomný problém
ReklamaPrvotní kanály nesloužily k odstraňování exkrementů – využívaly se k rozvádění vody pro zavlažování a také coby prostředek prevence záplav. (foto: Unsplash, Evangelos Mpikakis, CC0)
PřírodaHornatá krajina Sulawesi v oblasti Tana Toraja s neodmyslitelnými rýžovými políčky. (foto: Shutterstock)
HistorieJak dostát svým závazkům? Pomůže vhodná strava, nebo je nutno přikročit k razantnějším úpravám? (ilustrace: Midjourney AI, CC0)
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
