Zapomeňte na Mrtvé moře: Tohle je 5 nejslanějších jezer na Zemi

18.06.2018 - Vladimír Socha

Jak dobře víme i z jedné naší národní pohádky, soli kamenné neboli halitu je zapotřebí. Pokud je jí ovšem příliš, pak většině organismů škodí, a může dokonce způsobit kolaps velkého ekosystému. I tímto pohledem se podívejme na pětici nejslanějších míst naší planety

<h3>Pekelné jezírko Gaet’ale</h3><p><strong>kde:</strong> Etiopie | <strong>slanost:</strong> 43,3 %</p><p>Nepříliš známé jezírko Gaet’ale se nachází v oblasti Danakilské prolákliny v Afarsku na severu Etiopie. Podle svědectví obyvatel z nedaleké vesnice vzniklo teprve v roce 2005, a to následkem zemětřesení. <strong>Rezervoár leží v horké a tektonicky velmi aktivní lokalitě, což přispívá k jeho extrémní slanosti, jež dosahuje až 43,3 %.</strong> Termální pramen zahřívá tamní vodu asi na 50–60 °C a na hladinu stoupají bublinky plynu, které však nejsou nijak cítit. Mrtvá těla zvířat v okolí ovšem naznačují, že uvolňované látky mohou být nebezpečné.</p>

Pekelné jezírko Gaet’ale

kde: Etiopie | slanost: 43,3 %

Nepříliš známé jezírko Gaet’ale se nachází v oblasti Danakilské prolákliny v Afarsku na severu Etiopie. Podle svědectví obyvatel z nedaleké vesnice vzniklo teprve v roce 2005, a to následkem zemětřesení. Rezervoár leží v horké a tektonicky velmi aktivní lokalitě, což přispívá k jeho extrémní slanosti, jež dosahuje až 43,3 %. Termální pramen zahřívá tamní vodu asi na 50–60 °C a na hladinu stoupají bublinky plynu, které však nejsou nijak cítit. Mrtvá těla zvířat v okolí ovšem naznačují, že uvolňované látky mohou být nebezpečné.

<h3>Don Juan: Slanější než oceán</h3><p><strong>kde:</strong> Antarktida | <strong>slanost:</strong> 44,2 %</p><p>Podle většiny statistik je nejslanější vodní nádrží planety Don Juan ve Wrightově údolí ve Viktoriině zemi na Antarktidě (jen 9 km západně od jezera Vanda; viz Mrazivá slanost). <strong>Bylo objeveno roku 1961, měří asi 300 × 100 metrů a se salinitou až 44,2 % se dnes považuje za světový unikát. Díky uvedené hodnotě zůstává tamní voda kapalná dokonce i při teplotách kolem −50 °C.</strong> Je přitom asi 18krát slanější než ta oceánská a 1,3krát překonává Mrtvé moře. Jezírko je však velmi mělké: V letech 1993–1994 tam byla naměřena maximální hloubka pouhých 30 cm a o čtyři roky později už rezervoár z velké části vyschl.</p>

Don Juan: Slanější než oceán

kde: Antarktida | slanost: 44,2 %

Podle většiny statistik je nejslanější vodní nádrží planety Don Juan ve Wrightově údolí ve Viktoriině zemi na Antarktidě (jen 9 km západně od jezera Vanda; viz Mrazivá slanost). Bylo objeveno roku 1961, měří asi 300 × 100 metrů a se salinitou až 44,2 % se dnes považuje za světový unikát. Díky uvedené hodnotě zůstává tamní voda kapalná dokonce i při teplotách kolem −50 °C. Je přitom asi 18krát slanější než ta oceánská a 1,3krát překonává Mrtvé moře. Jezírko je však velmi mělké: V letech 1993–1994 tam byla naměřena maximální hloubka pouhých 30 cm a o čtyři roky později už rezervoár z velké části vyschl.

<h3>Mrazivá slanost jezera Vanda</h3><p><strong>kde:</strong> Antarktida | <strong>slanost:</strong> 35 %</p><p>Mezi rekordmany patří se salinitou 35 % také jezero Vanda v oblasti Rossovy dependence na Antarktidě. Na délku měří asi 8 km a jeho maximální hloubka dosahuje zhruba 75 m. Jde o hypersalinní jezero s objemem 160 milionů kubických metrů a <strong>jeho hladinu celoročně pokrývá silná vrstva průhledného ledu o tloušťce asi 3,5–4 metry</strong>. Na místě se od konce 60. let nacházela novozélandská výzkumná stanice Vanda, ale kvůli horšícím se environmentálním podmínkám byla v roce 1995 opuštěna a nahradilo ji menší zařízení sloužící k výzkumu jezera a okolí.</p>

Mrazivá slanost jezera Vanda

kde: Antarktida | slanost: 35 %

Mezi rekordmany patří se salinitou 35 % také jezero Vanda v oblasti Rossovy dependence na Antarktidě. Na délku měří asi 8 km a jeho maximální hloubka dosahuje zhruba 75 m. Jde o hypersalinní jezero s objemem 160 milionů kubických metrů a jeho hladinu celoročně pokrývá silná vrstva průhledného ledu o tloušťce asi 3,5–4 metry. Na místě se od konce 60. let nacházela novozélandská výzkumná stanice Vanda, ale kvůli horšícím se environmentálním podmínkám byla v roce 1995 opuštěna a nahradilo ji menší zařízení sloužící k výzkumu jezera a okolí.

<h3>Černé hrdlo Kara-bogaz-gol</h3><p><strong>kde:</strong> Turkmenistán | <strong>slanost:</strong> 35 %</p><p>Kara-bogaz-gol neboli „jezero s černým hrdlem“ leží u východního pobřeží Kaspického moře v provincii Balkan na území Turkmenistánu. Jde o tzv. lagunové jezero s rozlohou asi 18 000 km². Na západě jej od větší vodní plochy dělí kosa – úzký výběžek písčité pevniny. <strong>Laguna nemá prakticky žádný odtok a při maximální hloubce kolem 3,5 m se velmi rychle odpařuje. Proto jde také s hodnotou až 35 % o pátou nejslanější nádrž na světě</strong>. Místy se tam tvoří solanka – roztok anorganické soli ve vodě. Salinita je tak vysoká, že jezero nehostí žádný rostlinný život.</p>

Černé hrdlo Kara-bogaz-gol

kde: Turkmenistán | slanost: 35 %

Kara-bogaz-gol neboli „jezero s černým hrdlem“ leží u východního pobřeží Kaspického moře v provincii Balkan na území Turkmenistánu. Jde o tzv. lagunové jezero s rozlohou asi 18 000 km². Na západě jej od větší vodní plochy dělí kosa – úzký výběžek písčité pevniny. Laguna nemá prakticky žádný odtok a při maximální hloubce kolem 3,5 m se velmi rychle odpařuje. Proto jde také s hodnotou až 35 % o pátou nejslanější nádrž na světě. Místy se tam tvoří solanka – roztok anorganické soli ve vodě. Salinita je tak vysoká, že jezero nehostí žádný rostlinný život.

<h3>Růžové jezero Retba</h3><p><strong>kde:</strong> Senegal | <strong>slanost:</strong> 40 %</p><p>Další extrém představuje Retba v africkém Senegalu, asi 30 km severovýchodně od hlavního města Dakaru. Název vodní nádrže znamená v překladu „růžové jezero“: Zajímavý úkaz způsobují jednobuněčné halofilní řasy druhu Dunaliella salina, jež se díky produkci glycerolu dokážou ochránit před extrémně slaným prostředím – vzhledem ke značnému odpařování stoupá totiž slanost vody až ke 40 %. <strong>V jezeře přitom žijí i ryby, jsou však až čtyřikrát menší než jejich protějšky ve vodách s nižší salinitou</strong>. Jde o tzv. salinní nanismus, kdy se tělesné rozměry zmenší vlivem hypersalinního prostředí.</p>

Růžové jezero Retba

kde: Senegal | slanost: 40 %

Další extrém představuje Retba v africkém Senegalu, asi 30 km severovýchodně od hlavního města Dakaru. Název vodní nádrže znamená v překladu „růžové jezero“: Zajímavý úkaz způsobují jednobuněčné halofilní řasy druhu Dunaliella salina, jež se díky produkci glycerolu dokážou ochránit před extrémně slaným prostředím – vzhledem ke značnému odpařování stoupá totiž slanost vody až ke 40 %. V jezeře přitom žijí i ryby, jsou však až čtyřikrát menší než jejich protějšky ve vodách s nižší salinitou. Jde o tzv. salinní nanismus, kdy se tělesné rozměry zmenší vlivem hypersalinního prostředí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Starší ženy často nepovažují nošení kruhů za nic mimořádného. Za dlouhá léta si na těžkou ozdobu zvykly.

Zajímavosti

Pistole na drony DroneGun MkIII

Věda

Geostacionární komunikační satelit SES-15

Reklama
Historie

Párek supermasivních černých děr před srážkou

Vesmír

Obrněné automobily SdKfz 222 se používaly hlavně pro předsunutý průzkum

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907