Zapomeňte na Mrtvé moře: Tohle je 5 nejslanějších jezer na Zemi

18.06.2018 - Vladimír Socha

Jak dobře víme i z jedné naší národní pohádky, soli kamenné neboli halitu je zapotřebí. Pokud je jí ovšem příliš, pak většině organismů škodí, a může dokonce způsobit kolaps velkého ekosystému. I tímto pohledem se podívejme na pětici nejslanějších míst naší planety

<h3>Pekelné jezírko Gaet’ale</h3><p><strong>kde:</strong> Etiopie | <strong>slanost:</strong> 43,3 %</p><p>Nepříliš známé jezírko Gaet’ale se nachází v oblasti Danakilské prolákliny v Afarsku na severu Etiopie. Podle svědectví obyvatel z nedaleké vesnice vzniklo teprve v roce 2005, a to následkem zemětřesení. <strong>Rezervoár leží v horké a tektonicky velmi aktivní lokalitě, což přispívá k jeho extrémní slanosti, jež dosahuje až 43,3 %.</strong> Termální pramen zahřívá tamní vodu asi na 50–60 °C a na hladinu stoupají bublinky plynu, které však nejsou nijak cítit. Mrtvá těla zvířat v okolí ovšem naznačují, že uvolňované látky mohou být nebezpečné.</p>

Pekelné jezírko Gaet’ale

kde: Etiopie | slanost: 43,3 %

Nepříliš známé jezírko Gaet’ale se nachází v oblasti Danakilské prolákliny v Afarsku na severu Etiopie. Podle svědectví obyvatel z nedaleké vesnice vzniklo teprve v roce 2005, a to následkem zemětřesení. Rezervoár leží v horké a tektonicky velmi aktivní lokalitě, což přispívá k jeho extrémní slanosti, jež dosahuje až 43,3 %. Termální pramen zahřívá tamní vodu asi na 50–60 °C a na hladinu stoupají bublinky plynu, které však nejsou nijak cítit. Mrtvá těla zvířat v okolí ovšem naznačují, že uvolňované látky mohou být nebezpečné.

<h3>Don Juan: Slanější než oceán</h3><p><strong>kde:</strong> Antarktida | <strong>slanost:</strong> 44,2 %</p><p>Podle většiny statistik je nejslanější vodní nádrží planety Don Juan ve Wrightově údolí ve Viktoriině zemi na Antarktidě (jen 9 km západně od jezera Vanda; viz Mrazivá slanost). <strong>Bylo objeveno roku 1961, měří asi 300 × 100 metrů a se salinitou až 44,2 % se dnes považuje za světový unikát. Díky uvedené hodnotě zůstává tamní voda kapalná dokonce i při teplotách kolem −50 °C.</strong> Je přitom asi 18krát slanější než ta oceánská a 1,3krát překonává Mrtvé moře. Jezírko je však velmi mělké: V letech 1993–1994 tam byla naměřena maximální hloubka pouhých 30 cm a o čtyři roky později už rezervoár z velké části vyschl.</p>

Don Juan: Slanější než oceán

kde: Antarktida | slanost: 44,2 %

Podle většiny statistik je nejslanější vodní nádrží planety Don Juan ve Wrightově údolí ve Viktoriině zemi na Antarktidě (jen 9 km západně od jezera Vanda; viz Mrazivá slanost). Bylo objeveno roku 1961, měří asi 300 × 100 metrů a se salinitou až 44,2 % se dnes považuje za světový unikát. Díky uvedené hodnotě zůstává tamní voda kapalná dokonce i při teplotách kolem −50 °C. Je přitom asi 18krát slanější než ta oceánská a 1,3krát překonává Mrtvé moře. Jezírko je však velmi mělké: V letech 1993–1994 tam byla naměřena maximální hloubka pouhých 30 cm a o čtyři roky později už rezervoár z velké části vyschl.

<h3>Mrazivá slanost jezera Vanda</h3><p><strong>kde:</strong> Antarktida | <strong>slanost:</strong> 35 %</p><p>Mezi rekordmany patří se salinitou 35 % také jezero Vanda v oblasti Rossovy dependence na Antarktidě. Na délku měří asi 8 km a jeho maximální hloubka dosahuje zhruba 75 m. Jde o hypersalinní jezero s objemem 160 milionů kubických metrů a <strong>jeho hladinu celoročně pokrývá silná vrstva průhledného ledu o tloušťce asi 3,5–4 metry</strong>. Na místě se od konce 60. let nacházela novozélandská výzkumná stanice Vanda, ale kvůli horšícím se environmentálním podmínkám byla v roce 1995 opuštěna a nahradilo ji menší zařízení sloužící k výzkumu jezera a okolí.</p>

Mrazivá slanost jezera Vanda

kde: Antarktida | slanost: 35 %

Mezi rekordmany patří se salinitou 35 % také jezero Vanda v oblasti Rossovy dependence na Antarktidě. Na délku měří asi 8 km a jeho maximální hloubka dosahuje zhruba 75 m. Jde o hypersalinní jezero s objemem 160 milionů kubických metrů a jeho hladinu celoročně pokrývá silná vrstva průhledného ledu o tloušťce asi 3,5–4 metry. Na místě se od konce 60. let nacházela novozélandská výzkumná stanice Vanda, ale kvůli horšícím se environmentálním podmínkám byla v roce 1995 opuštěna a nahradilo ji menší zařízení sloužící k výzkumu jezera a okolí.

<h3>Černé hrdlo Kara-bogaz-gol</h3><p><strong>kde:</strong> Turkmenistán | <strong>slanost:</strong> 35 %</p><p>Kara-bogaz-gol neboli „jezero s černým hrdlem“ leží u východního pobřeží Kaspického moře v provincii Balkan na území Turkmenistánu. Jde o tzv. lagunové jezero s rozlohou asi 18 000 km². Na západě jej od větší vodní plochy dělí kosa – úzký výběžek písčité pevniny. <strong>Laguna nemá prakticky žádný odtok a při maximální hloubce kolem 3,5 m se velmi rychle odpařuje. Proto jde také s hodnotou až 35 % o pátou nejslanější nádrž na světě</strong>. Místy se tam tvoří solanka – roztok anorganické soli ve vodě. Salinita je tak vysoká, že jezero nehostí žádný rostlinný život.</p>

Černé hrdlo Kara-bogaz-gol

kde: Turkmenistán | slanost: 35 %

Kara-bogaz-gol neboli „jezero s černým hrdlem“ leží u východního pobřeží Kaspického moře v provincii Balkan na území Turkmenistánu. Jde o tzv. lagunové jezero s rozlohou asi 18 000 km². Na západě jej od větší vodní plochy dělí kosa – úzký výběžek písčité pevniny. Laguna nemá prakticky žádný odtok a při maximální hloubce kolem 3,5 m se velmi rychle odpařuje. Proto jde také s hodnotou až 35 % o pátou nejslanější nádrž na světě. Místy se tam tvoří solanka – roztok anorganické soli ve vodě. Salinita je tak vysoká, že jezero nehostí žádný rostlinný život.

<h3>Růžové jezero Retba</h3><p><strong>kde:</strong> Senegal | <strong>slanost:</strong> 40 %</p><p>Další extrém představuje Retba v africkém Senegalu, asi 30 km severovýchodně od hlavního města Dakaru. Název vodní nádrže znamená v překladu „růžové jezero“: Zajímavý úkaz způsobují jednobuněčné halofilní řasy druhu Dunaliella salina, jež se díky produkci glycerolu dokážou ochránit před extrémně slaným prostředím – vzhledem ke značnému odpařování stoupá totiž slanost vody až ke 40 %. <strong>V jezeře přitom žijí i ryby, jsou však až čtyřikrát menší než jejich protějšky ve vodách s nižší salinitou</strong>. Jde o tzv. salinní nanismus, kdy se tělesné rozměry zmenší vlivem hypersalinního prostředí.</p>

Růžové jezero Retba

kde: Senegal | slanost: 40 %

Další extrém představuje Retba v africkém Senegalu, asi 30 km severovýchodně od hlavního města Dakaru. Název vodní nádrže znamená v překladu „růžové jezero“: Zajímavý úkaz způsobují jednobuněčné halofilní řasy druhu Dunaliella salina, jež se díky produkci glycerolu dokážou ochránit před extrémně slaným prostředím – vzhledem ke značnému odpařování stoupá totiž slanost vody až ke 40 %. V jezeře přitom žijí i ryby, jsou však až čtyřikrát menší než jejich protějšky ve vodách s nižší salinitou. Jde o tzv. salinní nanismus, kdy se tělesné rozměry zmenší vlivem hypersalinního prostředí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.

Historie
Věda

Určování vítěze je často problematické. Hlavní sudí má proto k ruce také poradce okolo ringu.

Zajímavosti

Místo dopadu izraelské sondy Berešít.

Vesmír

Společně s Wehrmachtem se v Sudetech dočkali vděčnosti také příslušníci Freikorpsu, které ocenil i Adolf Hitler

Válka

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907